Napsal: Martin Kadlečík
Josef Mašín se narodil v roce 1896 v Lošanech u Kolína na rodinném statku. Byl od mládí velmi bystrý a národně uvědomělý. Po studiu základní školy vystudoval i gymnázium. V roce 1915, po maturitě, narukoval v rámci mobilizace v hodnosti desátníka do rakousko – uherské armády. Při první příležitosti přeběhl na druhou stranu, stejně jako mnoho jiných, k Rusům do zajetí. Ze zajetí se dostal brzy do tvořící se české jednotky v ruské armádě, kde konečně mohl bojovat pod českým praporem v rámci 1. československého střeleckého pluku za svobodu svého národa a jeho budoucnost. Několikrát byl v bojích raněn, několikrát vyznamenán. Zúčastnil se mnoha slavných bitev československých legií v Rusku. V rámci 1. střeleckého pluku byl velmi oblíben a byl považován za jednoho z jeho nejudatnějších příslušníků. Účastnil se mnoha významných rozvědek, proslavil se jak v bojích u Zborova a Bachmače, tak i v bojích na sibiřské magistrále.
Domů se vrátil s hodností štábní kapitán a se čtyřmi stupni ceněného ruského vyznamenání kříže sv. Jiří, čímž získal pocty tzv. Svatojiřského rytíře. Sloužil v Českých Budějovicích, v Olomouci (zde se oženil se Zdeňkou Novákovou, s níž měl nakonec tři děti: Ctirada [1930], Josefa [1932] a Zdeňku [1933]) a v roce 1929 byl přeložen do Ruzyně. Zde zůstal u dělostřeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova až do okupace. Josef Mašín nemohl odpustit politikům, že nechaly bohatou československou výzbroj na pospas nacistům. Měl na poslání těchto zbraní zcela odlišný názor.
„Vydali republiku bez výstřelu, já svoje kasárna nevydám“, řekl Mašín v předvečer kapitulace. Chtěl se postavit se svým plukem na odpor. Chtěl aspoň v Ruzyni okupantům dokázat, že tenhle pochod se neobejde bez výstřelů. Mašína suspendovali v noci ze 14. na 15. března a s okamžitou platností mu zakázali vstup do kasáren.
Když se začali okupanti usazovat v Praze, ztratil se podplukovník Mašín ze světa. Přestože wehrmacht obsadil všechna kasárna, zásoba zbraní vojenských odbojových skupin Mašínovou zásluhou vzrůstala. Jednou přivezl Mašín, v německé uniformě a s falešnými doklady, plné auto naložené zbraněmi.
Už několik týdnů po okupaci republiky věděli nacisté, že se chtěl podplukovník Mašín v Ruzyni bránit a že je to i pro budoucnost nebezpečný protivník. Poslali na prohlídku Mašínova bytu protektorátní policii, ale než se strážníci dostali vůbec do domu, vyskočil Mašín z okna na balkónek, po drátu hromosvodu se spustil na dvorek, přelezl vysoký plot a zmizel v polích. Mašín se přestěhoval k matce, ale i tady bylo za chvíli nebezpečno. Jednoho podzimního večera roku 1939 se Gestapo na Mašína dokonale připravilo. Ale i zde byl Mašín rychlejší a gestapákům v čele s Oskarem Fleischerem, nezbylo nic jiného než si vylít zlost z neúspěšné akce na čtyřiasedmdesátileté Mašínově matce. Druhý den zabavili veškerý majetek Mašinově manželce a pohrozili, že pokud se Mašín do tří dnů nepřihlásí, tak ji zavřou a děti odeberou. Paní Mašínová zatím stačila do zkonfiskovaného kanystru s benzinem vhodit hrst jemného písku. Mašínova rodina později dostala výpověď ze státního bytu a odstěhovala se na venkov do Poděbrad. A Gestapo stále nemělo po nebezpečném nepříteli říše sebemenší stopu.
Josef Mašín patřil mezi zakládající členy vojenské odbojové organizace Obrana národa, kde spolu s Josefem Balabánem a Václavem Morávkem vytvořili zpravodajskou a diverzní skupinu, kterou samotné Gestapo pojmenovalo Tři králové.
Kromě shromažďování zbraní, výroby výbušnin, zajišťování emigrace a vydávání ilegálních tiskovin byly nejdůležitějšími akcemi skupiny Tří králů dva pumové atentáty provedené v Berlíně. První výbuch postihl v lednu 1941 budovu říšského ministerstva letectví a policejního ředitelství. Tento útok se povedl díky švagrovi Josefa Mašína Ctiboru Novákovi. Ten pekelné stroje, vyrobené v malé klempířské dílně na Bílé hoře, dopravil do Berlína na místo určení. Druhý útok byl proveden v únoru 1941 na Anhaltském nádraží. Cílem měl být salónní vlak říšského vedoucího SS Heinricha Himmlera. Časovaná nálož vybuchla podle plánu, avšak Himmlerův vlak pro technickou poruchu přijel na jiné nádraží.
Tři králové vydávali ilegální časopis V BOJ!, který vycházel každý čtvrtek a každé číslo se objevil rovněž v Petschkově paláci, kde sídlilo Gestapo. Mašín hned k prvnímu číslu, které bylo určeno pro Gestapo připsal několik řádek: „Abyste se nemuseli obtěžovat sháněním tohoto časopisu, chcete-li se dozvědět pravdu, posílá vám redakce jedno číslo gratis. Zároveň se zavazujeme zasílat vám po jednom výtisku každého čísla i nadále. Smrt okupantům! B+M+M“
Nejvýznamnější činností skupiny Tří králů ale bylo navázání a udržování styků s nejdůležitějším agentem velitele československé rozvědky F. Moravce Paulem Thümmelem (známého pod krycím názvem A-54) a exilovou zpravodajskou ústřednou v Londýně.
Třem králům se dlouho dařilo utíkat z nastražených léček čímž pražskou úřadovnu Gestapa, včetně jejího šéfa Geschkeho, přiváděli k zuřivosti. V dubnu 1941 se Tři králové napojili na odbojovou organizaci tzv. Prstýnkářů (Prstýnkáři si říkali členové odbojové skupiny, která vznikla z příslušníků nacisty rozpuštěného Svazu rotmistrů a poddůstojníků). Do této organizace se vloudil i konfident Gestapa Antonín Nerad, který byl bývalým rotmistrem naší armády. Při jedné konspirativní schůzce v Dejvicích, kterou měl s touto odbojovou skupinou Josef Balabán a která byla díky konfidentovi vyzrazena, padl do rukou gestapa první ze Tří králů. Vzdor bestiálně krutým výslechům nepodlehl, nic nevyzradil a dokonce se mu podařilo dezinformacemi získat čas, aby jeho přátelé mohli vysílačku přemístit.
Mašín s Morávkem pokračovali v odboji dál, ale 13. května roku 1941 je postihla další rána. Toho dne se Mašín, Morávek a radista Peltán spojili s Londýnem tajnou vysílačkou z nuselského bytu ve slepé ulici Pod Terebkou. Krátce po prvních depeších začalo na chodbě zvonit přepadové komando Gestapa. Peltán s Morávkem začali ničit šifrované zprávy, aby nepadly vetřelcům do rukou, a pak rozbili vysílačku. Mašín se s odjištěnou pistolí rozběhl ke dveřím. Rychle otevřel a vystřelil. Zasáhl jednoho gestapáka. Vzápětí se ozvala Morávkova pistole a poranila druhého může. Gestapo střelbu opětovalo a jedna kulka zasáhla Mašína a on upadl na zem. Stále se však bránil a z bytu se pokoušel ležícího Mašína střelbou krýt Morávek, který ho nechtěl nechat napospas Gestapu. Morávkovi se ale vzpříčil v hlavni náboj a Gestapu se podařilo zpacifikovat těžce zraněného Mašína. Morávek byl posléze palebnou přesilou donucen k ústupu. Poté se společně s Peltánem spustili po ocelovém lanku, které jim sloužilo jako anténa, ze třetího patra 15 metrů nad zemí do dvora. Morávkovi drát téměř úplně odřízl levý ukazováček, o který nakonec přišel. Peltán si narazil obě nohy. Přesto se oběma podařilo uniknout a dorazit do náhradních bytů. Takové štěstí už neměl Josef Mašín, který byl v bezvědomí převezen do vězeňské nemocnice na Pankráci.
Mašín byl ve vážném stavu - měl zlomenou levou nohu v bérci, střelnou ránu v boku, v noze a prostřelené zápěstí, mnoho pohmožděnin a silnou ztrátu krve. Z pankrácké nemocnice spěchalo Gestapo s Mašínem do SS lazaretu v Podolí. Tady mu věnovalo několik německých lékařů největší péči, protože Gestapu velmi záleželo na tom, aby Mašín přežil.
Mašín byl podroben nelidskému týrání, při kterém nic, co by mohlo Gestapu pomoci, neprozradil. Pokud hovořil, tak jmenoval osoby, které už byly dávno zatčeny a nebo za hranicemi. Mašín se pokusil spáchat sebevraždu, když naběhl hlavou proti ústřednímu topení. Jeho hlava náraz vydržela. Nepodařilo se mu spáchat sebevraždu ani podruhé a potřetí, když si prokousnul tepnu. Několikrát byl během výslechu zbit do bezvědomí. Když nepomáhalo fyzické týrání, tak Gestapo zatklo jeho manželku, kterou rovněž mučilo. Ze zuřivosti nad jeho mlčením ho dokonce odvedli gestapáci k jeho ženě, kterou tak dlouho neviděl. Nic neřekl, jen na ní hleděl nedaje na sobě nic znát. Gestapo došlo k závěru, že jej těžko zlomí. Byl pevný, během výslechů nic, co by mohlo Gestapo použít, neprozradil, a navíc vinu ostatních zatčených odbojářů bral často na sebe.
Později se podařilo z vězení pronést moták, který věnoval Mašín své rodině: „Drahé moje děti! Posílám Vám poslední svůj pozdrav před svým odchodem na věčnost. Poslední má myšlenka patří jen Vám a to mne nejvíc tíží, neboť jste dosud ještě malé a potřebovaly byste mé největší péče. Bohužel Vás musím opustit. Dnes ještě nechápete vše, ale až budete starší, jistě mne pochopíte. Bojoval jsem za naši drahou vlast a národ proti odvěkým našim nepřátelům - Němcům, kteří naši vlast a národ chtěli porobit a zničit. Nechtěl jsem připustit, abyste jednou i Vy byly porobenými otroky, nýbrž abyste zůstaly svobodnými a volnými občany. Pamatujte si, že hájit svobodu své vlasti a národa jest povinností každého uvědomělého Čecha. I Vy jednou takto musíte postupovat. V tomto boji jsem podlehl. Věřím však pevně, že naše svatá věc zvítězí. Zůstanete zde nyní jen se svou mamičkou. Musíte ji poslouchat, abyste jí ulehčily její těžký úkol a starost o Vás. … Líbám Vás v duchu všechny, i s Vaší mamičkou. Buďte šťastni. Váš milující otec. Vlasti zdar!“
Josef Mašín byl 30. června 1942, tedy právě před 65 lety, na kobyliské střelnici popraven. Jeho poslední slova údajně byla „Ať žije Československá republika!!“ Tak padl československý legionář, důstojník naší předválečné armády, příslušník domácího odboje, čestný a hrdý vlastenec.
Josef Mašín byl v roce 2005 povýšen do hodnosti generálmajora in memoriam.
Nezbývá než dodat, že synové Josefa Mašína odkaz svého otce nezradili a stejně jako on se i oni postavili se zbraní v ruce proti zrůdné ideologii, která se po skončení druhé světové války začala v Československu rozlézat.
21 responses so far ↓
1 Fortuna // Jun 30, 2007 at 5:58
Jistě stojí za poznamenání, že ve stejný den v kterém byl popraven Mašín byli popraveni i plukovník Churavý a dva věrní spolupracovníci Tří králů Václav Řehák a Josef Líkař.
2 Stop NWO // Jun 30, 2007 at 11:56
No, pane Kadlečíku, dovolte mi komentář k samotnému konci článku. Já myslím, a slyšel jsem ten názor od mnoha lidí, že svým synům by za odbojovou činnost, jež zahrnovala vraždu těhotné ženy atd., rozbil hubu.
3 Jan Maloušek // Jun 30, 2007 at 12:27
Stop NWO: Nejspíš jste to slyšel od p. Josefa MAšína osobně, ne?
4 Stop NWO // Jun 30, 2007 at 12:51
Vážený pane Maloušku, za a) mám tam napsáno, že “myslím”,z čehož se dá usuzovat, že jsem to od něj osobně neslyšel. Za b) by mne zajímalo, komu tím svým prostřílením na Západ krom sebe pomohli.
5 František Nonnemann // Jun 30, 2007 at 14:52
Stop NWO: kdo asi tak může vědět, co by si o tom Josef Mašín myslel? On sám, jeho žena, jeho švagr Ctibor Novák, který byl s jeho syny v protikomunistickém odboji, jeho dcera? Řekl Vám to někdo z nich?
Evidentně ne, protože jestli Vám někdo řekl, že mladí Mašíni zavraždili těhotnou ženu, tak to byl lhář, protože se nic takového nestala. Jestli Vy tento nesmysl šíříte a dál a vyvozujete z něj nějaké závěry o rozbitých hubách, tak to svědčí o tom, že Vaše IQ vskutku nebude nadprůměrné.
6 Václav // Jun 30, 2007 at 15:19
FN: O těhotné ženě nevím, vím, že pan pokladník Rosický nechodil podle svých rodinných přátel ozbrojen, i když od roku 1946, kdy se tito jeho přátelé odstěhovali z Třemošnice, se mohlo leccos změnit. Řeči, že pokladník továtny (která v té době již nebyla zbrojovkou, jak také někdo tvrdí), byl přisluhovačem režimu, jsou na úrovni Al Kajdy, Hammásu nebo Hizballáhu. Že byly za protektorátu jiné podmínky, než za vlády KSČ, je patrné například z počtu popravených, i když to samozřejmě neznamená, že bylo za reálného socialismu dobře.
Nevím, a popravdě řečeno, rád bych to věděl, kolik nevinných lidí měli na svědomí Tři králové. A stejně tak mnoho lidí neví, co dělali Mašíni v US Army, dost rozšířená je fáma, že bojovali ve Vietnamu. Fakticky se nikdy do regulérní války nedostali. Každopádně, i když nejsou v mých očích hrdinové na úrovni svého otce, rozhodně si nemyslím, že by měli jít k soudu za vraždy.
7 Andrej Draganov // Jul 1, 2007 at 0:04
Mě se nejvíc líbil štk. Morávek. To byl borec:) Gestapák, kterej měl Tři krále na starost Morávkovi jednou naleťel, když ten v převleku v jednom hostinci si nechal od toho gestapáka osobně připálit. Komu gestapák připaloval se dozvěděl až od svého nadřízeného. Celé oddělení pak nebohému gestapákovi vyvolávalo do kanceláře a žádalo ho o sirku:)
8 Fortuna // Jul 1, 2007 at 2:34
Stop NWO: No vidíte a já jsem slyšel přesný opak. Jsem si na 99,9% jistý, že kdyby Josef Mašín přežil druhou světovou válku, tak by se zapojil do protikomunistického odboje.
A co se týká toho protikomunistického odboje. Je škoda, že tu nebylo více Mašínů, ale zase na druhou stranu je těžké chtít po tak malým národu, kde 6 let systematický nacisté vyvražďujou ty nejlepší, nejodvážnější,… aby se z toho během tří let oklepal a aby zde vyrostli nový lidé, kteří by se postavili na odpor proti této ideologii. Lze zcela bezpečně říci, že diky tomu, že zde komunistický převrat prošel tak lehce můžou nacisté. Ale co by jedna protinárodní ideologie neudělala pro druhou protinárodní ideologii, že?
9 František Nonnemann // Jul 1, 2007 at 3:52
Václav: o těhotné ženě neví nikdo, to je evidentně nesmyslný blábol.
K tomu pokladníkovi - v padesátých letech legálně nosil zbraň (a nosil ji) a dělal ozbrojený doprovod při převozu peněz. Ve válečném stavu, který tu de facto byl, zcela legitimní cíl.
10 Okoun // Jul 1, 2007 at 4:21
Václav : Mašín přece toho pokladníka zastřelil jeho vlastní pistolí.
11 Fon // Jul 1, 2007 at 21:34
Ak konali hrdinsky a počínali správne tak niet zmyslu ich obraňovať, odpovedať na útoky, mali pravdu a všetko je jasné.
Človek i keď myslí po celý život jedine na zlé, tak predsa len počúva aj Božie volanie ak sa ešte nestal úplne duchovne mŕtvym, a tak musí aj jeho škrieť, že skutok nebol kóšer a tu sa objaví v jeho srdci obhajoba–Mašín je hrdina lebo komunisti vyhlásili vojnu a vtedy je prípustné všetko, aj vraždy, lúpeže, bezcitnosť, len aby sa nestalo niečo obdobné im samým, to by ujúkali dodnes, čo aj robia.
Zavraždiť malých boľševikov áno, trúfnuť si na Gottwalda už nie, pomenovať priamo boľševizmus židovským vo všetkých cieľoch a praktikách to sa „antikomunisti“ neodvážia. Pretože židovské vlastnosti sú aj v ich charaktere, všetko je morálne ak napokon zvíťazia, prečo by sa zaťažovali zármutkom čo spôsobili.
Henry Ford napísal, že nakoniec sa bude komunizmus vysvetľovať ako prenasledovanie Židov, a či sa tak už nestalo?
Postaviť sa komunistom či Allendovi je nutné, ale musí byť prítomná aj dobrá myšlienka, ktorá vedie k odboju a samotný boj musí byť počestný, aby bolo možné ihneď odlíšiť kto za čo bojuje, aj keby sme aktérov nepoznali. U Mašínov, Pinochetov a iných sa to stratilo.
Komunizmus nie je o majetku, ten je stále dostupný, len zmenil majiteľa, komunizmus je zločinecký, že zavraždil človeka, jeho dušu pošpinil, zlomil, pretvoril a zahrdúsil, všetko krásne odhodil a výsledkom je dnešný chaos.
12 Fon // Jul 1, 2007 at 21:54
Pokiaľ Mašín a iní sa rozhodli, že existuje vznešená vražda z vyšších cieľov, tak prečo rovnaký zločin už nie je dovolený boľševikom? To sú typické diabolské prejavy morálneho relativizmu, ktorý znevažuje ľudí, vydeľuje ich, ponižuje lebo sú z iného tábora. Klame, podvádza, drzo odmieta Božie napomínania a preto aj skončí zle.
Ste vo vojne s islamom tak bežte, nečakajte, máte plno prirodzených cieľov, ukážte akí ste hrdinovia podľa vzoru Mašína, alebo skôr pohodlní zbabelci?
Či je možné poraziť islam, o čo sa tu mnohí snažíte takou plytkosťou? Rovnakými zbraňami a v mene záchrany „civilizácie“, oproti ktorej islam vyznieva ako raj?
13 Adast // Jul 2, 2007 at 9:31
Vy jste se fakt zcvokli! Komický pokladník s pitomou pistolkou je komunistický militant?!
Střelba na vojáky a esenbáky je něco jiného, ti měli povinnost snášet nebezpečí. Ale zamordovat chlapíka s pokladničkou a obhajovat se tím, že měl kvér s komickou ráží…?? No to snad ne?! Zabít bezbranného civilistu dokáže jen bezectná špína. Toho nešťastníka stačilo jen pořádně spoutat a kopnout do kaďáku.
Jsou partičky, které se bojí přiznat očividně známé případy. Všichni víme, že je to pravda, ale oni kolem toho stále balí své legendy. Mašínové jsou stejně čistí jako Polda Hilsner.
Vy to nechápete, že, ani trochu, co? Držte se pravdy, jedině tak můžete někoho přesvědčit. Mám pocit, že začínáte politikařit. Stůjte si na svém! A všichni, bez vyjímek a tragických rozdílů stranických pohledů. Na to máte dost času po vyhraných volbách. Platí pro všechny: přestaňte kázat Svatopluka a konejte v jeho odkazu!
14 AKW // Jul 2, 2007 at 11:44
Adast: Vy asi víte nejlépe co je třeba dělat. Takhle bych ho kopnul, takhle bych mu tu pistolku vykroutil a pak bych ho svázal. Chtělo by to míň seriálů.
Vám asi 6.35 nebo co ten pokladník měl nic udělat nemůže. Na takový kovboje jako vy se musí s většim kvérem… Uvědomte si že i jedna pitomá kulka ráže 6.35 jim mohla zprostředkovat šibenici i kdyby to koupili jenom do nohy.
Spíš bych tu rozebíral toho podříznutýho esenbáka než pokladníka. Pokladník vsadil a prohrál. Prostě šel do rizika a nevyšlo to. Esenbák na rozdíl od pokladníka byl svázaný a bezbranný.
15 František Nonnemann // Jul 2, 2007 at 12:17
Adast: kdo tu kde označil toho bolševického ozbrojence za militanta?
A urážet hrdiny srovnáváním s nějakým židovským vrahem, označit kladné hodnocení činů skupiny bratří Mašínů za nějaké politikaření a zapírání vlastního názoru… Vy jste nejen tak statečný, že byste člověka s pistolí v ruce zkopal levou nohou, ale i tak bystrozraký, že víte, co si třeba já myslím?
16 Ladislav Kováčik // Jul 2, 2007 at 18:24
Opäť sa nechcem vyjadrovať priamo k Mašínovcom (a opäť ma mrzí, že žiadny slovenský web si nepripomenie Tunegu a Púčika), ale chcem vyjadriť súhlas s filozofiou prispievateľa Fon.
Priatelia, zabiť naozaj nie je sranda. Dúfajte, že to nikdy nebudete musieť urobiť. A ak už áno, tak sa snažte sa o to, aby vám to neskôr svedomie a vaša psychika čo najlepšie prijali. Verte, nebude to ľahké. (Našťastie nehovorím z vlastnej skúsenosti.)
17 Kenotaf // Jul 3, 2007 at 13:04
Zpět k tématu: B+M+M “tři králové” či “tři mušketýři” cituji přibližně: “… pokrývali zdi gestapa posměšnými nápisy, konali svoje jízdy po Praze v autu gestapa, pozdravovali komisaře Fleischera, pověřeného jejich stíháním pohlednicí z Cařihradu - dával ji tam na poštu jejich kurýr -, takže se Fleischer až do jejich nového výkonu domníval, že utekli do emigrace.”
B+M+M byli v ustavičném styku s odbojářem Václavem KÖNIGem z Národního souručenství. Byl nazýván pravou rukou Balabána.
Mašín byl přesně zatčen v dnešní Čiklově ulici 19 v Praze. Místo znalo gestapo necelý týden, informaci o něm dostalo od mučeného odbojového radisty. Bylo to tzv. střílení u vysílačky v Nuslích.
Gestapo nevědělo nejprve koho má, když zatklo Mašína. Mašín měl totiž falešné dokumenty, nosil brýle a pod nosem knírek.
V. Morávek organizoval akci tzv. Věrný pes na jeho osvobození přepadením vězeňského špitálu.
Odbojová vysílačka s níž souvisel Mašín se jmenovala Sparta II (byla rezervní, tzv. vojenská, vedle B+M+M s ní souvisel ještě Peltán).
Mašína výborně ztvárnil herec Karel Heřmánek ale v nepodařeném dvakrát vysílaném TV seriálu Tři Králové (neodpovídá pravdě).
18 Kenotaf // Jul 4, 2007 at 3:57
Zajímalo by mne, zda je pravda to, co zaznělo v tv seriálu Tři králové (vysílán 1998, 2006), že matka Mašínovy manželky byla Němka a obelstila nacisty ve II. sv. válce tak, že jim řekla, že je v německém duchu dokáže vychovat sama, aby je snad neodebrali matce! Mašínovu manželku v nevydařeném seriálu Tři králové ztvárnila sympaticky Ljuba Krbová.
19 Rider // Aug 10, 2007 at 15:49
Srovnávat bratry Mašíny s jejich otcem je totální nesmysl. V souvislostech 50.-tých let a způsobem jak “bojovali” jsou podle nynějšího slovníku teroristé. Pořád se srovnávají komunisté s nacisty, ale podívejte se na výsledek voleb u nás v roce 1946 (tady není pochybnost o svobodě projevu).
20 Kenotaf // Aug 18, 2007 at 1:29
To: Rider
Ale volby v roce 1946 nebyly svobodné (směly se jich zúčastnit pouze politické strany z Národní fronty atd.) a svoboda projevu po v letech III. republiky (45-48) byla okleštěná.
21 matej // Nov 5, 2007 at 11:06
Pro kritiky bří Mašínů - Jen malý úryvek z vyprávění člověka, který chtěl utéct za kopečky a místo aby střílel, bral zajatce: “Dne 13. 5. 1949 jsem byl účasten pokusu o odlet letiště Choceň. Jsem jediný, který tento pokus z jednoho letadla přežil. Mám prostřelenou páteř a projektil je dosud v plíci. Přitom příslušník SNB Josef Bernard zastřelil Vlastimila Klenovského a Hedu Prokopovou z bezprostřední blízkosti zezadu.” “Při pokusu o odlet z republiky z letiště Choceň došlo k tragédii, když se uvolnil z pout příslušník SNB Josef Bernard. Pokusu se zúčastnilo 5 leteckých vojenských akademiků vyhozených z letecké akademie proto, že nebyli členy KSČ. Šestou účastnicí byla snoubenka Vlastimila Klenovského. Těsně před startem soudruh Bernard z bezprostřední blízkosti zastřelil nejprve Vlastimila Klenovského, pak těžce zranil mne a nakonec zastřelil Hedu Prokopovou. Druhé letadlo odstartovalo, ale havarovalo u Sušice. Všichni přežili s různými zraněními. ” Asi to s šetřením životů v těch dobách nebylo všechno tak jednoznačné, jak se dnes od stolu zdá
Leave a Comment