Napsal: Martin Kadlečík

Josef Balabán se narodil 5. června 1894 v obci Obora u Dobříše. Prošel typickou vojenskou kariérou: za 1. světové války se stal příslušníkem našich legií v Rusku, poté důstojníkem československé armády (prošel řadou funkcí u útvarů dělostřelectva i ve štábech, zastával rovněž funkci přednosty oddělení na Ministerstvu národní obrany). V jejích službách ho zastihly i osudné události roku 1938 a 1939. Tehdy byl už podplukovníkem, pracoval na MNO a po nacistické okupaci měl zajišťovat umísťování bývalých důstojníků do civilních zaměstnání.
To však byla jen jedna - ta viditelná - část Balabánovy činnosti. Od jara 1939 se totiž aktivně zapojil do odbojové organizace Obrana národa, od léta už byl členem užšího vedení a spolu s dalšími „králi” (mimo Josefa Balabána do legendární skupiny Tří králů ještě patřil Josef Mašín a Václav Morávek) se mu podařilo vybudovat především vynikající zpravodajskou a zároveň diverzní skupinu.

Tato skupina měla nejen síť v Praze, ale kontakty i v Brně, Plzni a dalších důležitých městech, a především převzala nejdůležitějšího agenta F. Moravce - proslulého Paula Thümmela alias agenta A-54. O to byly její depeše londýnské vládě, zahrnující pochopitelně i zprávy z Protektorátu, cennější. Historik PhDr. Petr Koura tvrdí, že význam zpráv od A-54 byl nejen tenkrát, ale i v době pozdější přeceňován. Říká se, že Thümmel byl pravděpodobně agentem tzv. operačního zastírání, což v překladu znamená, že mimo jiné dával k dispozici falešné informace zabalené do zpráv sice pravdivých, ale menšího významu.
Vrcholem jejich diverzních akcí byly dva bombové atentáty provedené v Berlíně. První z nich v lednu 1941 úspěšně zasáhl německé ministerstvo letectví a policejní ředitelství. Druhá diverzní akce v Berlíně byla proveden v únoru 1941 na berlínském Anhaltském nádraží a byla zamířena na vlak „druhého muže Třetí říše” Heinricha Himmlera, který unikl smrti jen náhodou (vlak pro technickou poruchu přijel na jiné nádraží). Tři králové z Obrany národa však byli spokojeni. Pokus o atentát na říšského vedoucího SS Himmlera vyvolal v nejvyšších nacistických kruzích mimořádný rozruch.
Po tomto úspěchu se však začala kolem Balabána stahovat síť gestapa. Z obavy před infiltrací gestapa do největší odbojové organizace Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD) stačil ještě dát do provozu vlastní vysílačku. Při jedné z konspirativních schůzek s bývalými armádními rotmistry, mezi nimiž mělo Gestapo svého konfidenta jménem Nerad, byl 22. dubna 1941 po krátké přestřelce dopaden a zatčen. Vzdor bestiálně krutým výslechům nepodlehl, nic nevyzradil a dokonce se mu podařilo dezinformacemi získat čas, aby jeho přátelé mohli vysílačku přemístit. Když v Protektorátu nastoupil R. Heydrich a bylo vyhlášeno stanné právo, byl Josef Balabán odsouzen k trestu smrti. Dne 3. října roku 1941 (tedy před 65 lety) byl za prvního stanného práva v Praze-Ruzyni popraven.
Generál Josef Balabán je bezesporu pro další generace symbolem cti a statečnosti. Pamětní deska veliteli legendární odbojové skupiny Tři králové generálmajorovi in memoriam Josefu Balabánovi byla odhalena letos 8. května ve Studentské ulici v Praze 6.