Napsal: Rudolf Polownik
Na hlavu presidenta Slovenského štátu doktora Jozefa Tisa je i dnes, víc než šedesát let od skončení války o od jeho popravy, vršeno mnoho mýtů, polopravd i skutečných lží. Je sice pravdou, že Dr. Tiso byl odsouzen právoplatným soudem jako válečný zločinec, nicméně je diskutabilní, zda tento soud byl spravedlivý, zda nebyl poplatný své době, zda nebylo velmi podstatnou předpojatostí, když oba žalobci v tomto případě byli již od roku 1944 organizováni v KSČ a soudce Dr. Igor Daxler patřil k přívržencům presidenta Beneše a čechoslovakistů. Dále je potřeba se zamyslet nad tím, že Dr. Tiso pro velikou většinu Slováků znamenal živoucí symbol slovenské samostatnosti a pokud mělo být dle přání Beneše, Londýna i Moskvy obnoveno Československo v původních hranicích (vyjma Podkarpatské Rusi), pak musel být nejdříve tento symbol znevážen, zostuzen a odstraněn z cesty. Jinými slovy: Je potřeba se poctivě a objektivně zamyslet nad tím, zda poprava doktora Tisa nebyla v podstatě politickou vraždou zlegalizovanou rozhodnutím soudu a posvěcenou autoritou státu.
Doktoru Tisovi bývá humanisty, demokraty a liberály všelikého ražení dáváno za vinu především rozbití Československa, deportace Židů do koncentračních táborů v Polsku a kolaborace s nacisty proti vlastnímu národu. Mnozí tato obvinění vznášejí z neznalosti věci, mnozí pod vlivem jednostranných informací čerpaných z propagandistických zdrojů, ale mnozí též z nenávisti a zlé vůle. Je jisté, že i Dr. Tiso, jako každý smrtelník, dělal chyby a jeho rozhodnutí mohla být i tendenční nebo krátkozraká, ale jistě se mu nedají upřít vysoké mravní a vlastenecké kvality a upřímná snaha o zachování a povznesení vlastního, tedy slovenského, národa.
V neděli 12. března 1939 Dr. Tiso pobýval, tak jako každý týden, v Bánovcích. V noci k němu po dvakrát přijeli kurýři se vzkazem, aby se odebral do Bratislavy a odtud do Berlína. Tiso jim vyhověl až na třetí pokus, kdy obdržel výzvu od samotného Hitlera k okamžité návštěvě Berlína. Ale i tehdy neodjel do Berlína přímo, nýbrž do Bratislavy, kde byla mezitím svolána porada vlády a předsednictva Ľudové strany. Až poté, kdy tyto dva vrcholné orgány souhlasily s jeho návštěvou u Hitlera, Tiso odcestoval. Sidor o této události hovoří ve svých poznámkách: „Dr. Tiso 13. března v 11 hodin dopoledne podal referát o svém pozvání do Berlína a žádal rozhodnutí, jestli tam má jet nebo ne. Debata netrvala dlouho. Každému bylo jasné, že je potřeba, aby tam jel.“
Než se dostal k Hitlerovi, byl předem přijat Ribbentropem, jemuž řekl: „Prohlásil jsem, hovořil ve svém referátu ve sněmovně o své cestě do Berlína, že my nikdy nedáme impuls k tomu, aby republika byla zlikvidována.“ Je také nutno uvést skutečnost, že když Dr. Tiso referoval 14. března po skončení návštěvy Berlína před sněmovnou, sám nepodal ani návrh na vyhlášení samostatného slovenského státu. Shrnul jen obsah svých rozhovorů s Ribbentropem a Hitlerem a řeč zakončil slovy: „Skládám zde před váš sněm suše shrnutý materiál ze své berlínské návštěvy, jenž jste vyslechli, a prosím vás, uvažujte, rozhodujte.“
V rozhovoru Hitler vylíčil Dr. Tisovi možnosti budoucího osudu slovenského národa v případě, že včas neukončí svoje svazky s Prahou. V tom případě Hitler ponechá Slovensko na pospas událostem, za něž už neponese zodpovědnost. V tom případě by se zasazoval pouze za německé zájmy a ty, podle jeho slov, neleží východně od Karpat.
Maďaři měli, stejně jako vždy, i v té době eminentní zájem o Slovensko. Svědčí o tom mimo jiné i Horthyho dopis Hitlerovi z 13. března 1939: „Vaše Excelence! Moje upřímné díky! Těžko Vám mohu vyslovit, jak jsem šťastný, neboť tato krajina pramenů – nerad užívám velká slova – má pro Maďarsko životní důležitost. Ačkoliv naši nováčkové slouží jen pět týdnů, půjdeme do toho s nesmírným nadšením, pak za dva dny bude následovat silný úder! Nikdy nezapomeneme na tento důkaz přátelství a Vaše Excelence může počítat s mou neochvějnou vděčností po všechny časy. Váš oddaný Horthy.“
Pod tlakem těchto okolností, kdy hrozilo, že pokud se Slovensko rychle neosamostatní, bude okupováno Maďary, případně z části i Německem a Polskem, vyhlásil slovenský sněm samostatnost. Všichni svědkové potvrdili, že v průběhu tohoto jednání panovala velmi sklíčená nálada a nakonec se nenašel jediný poslanec, jenž by byl ochoten podat formální návrh na osamostatnění Slovenska. Nakonec musel být podán návrh ex praesidio.
Pavol Čarnogurský, bývalý poslanec slovenského sněmu, vzpomíná na 14. březen takto: „Dr. Tiso 14. března nepodal návrh, co má sněm dělat a jak má hlasovat… Ale po jeho referátu o jeho návštěvě u Hitlera nebylo pochyb o tom, že musíme hlasovat za odtrhnutí Slovenska od ČSR.“
Anglický konsul Pares psal 20. března z Bratislavy vyslanci Newtonovi: „Bratislavské obyvatelstvo přijalo úterní vyhlášení samostatnosti celkem chladně. Neproběhly žádné radostné manifestace a obyvatelé konali svoje normální zaměstnání, jako by se nic nestalo. Tento nezájem byl zjevný už předešlého večera, kdy jsem poslouchal Machovu řeč. Většina posluchačů, kteří se shromáždili aby vyslechli Machovo vyhlášení samostatnosti, byli Němci a někteří přítomní Slováci dokonce hlasitě projevovali svůj nesouhlas. Na shromáždění nebylo vcelku víc než 1.500 osob, což je nepatrný počet na město, jež má 150.000 obyvatel.“
Dr. Martin Sokol ve svém svědectví uvedl: „Fakt je, že nebýt nátlaku Hitlera, nebyl by slovenský sněm vyhlásil samostatnost.“ Pokud by slovenský sněm 14. března 1939 konal z vlastní vůle, bylo by možno hovořit o zradě. Ale tam, kde není vlastní vůle, není ani zrady. Slovenský národ se v březnových dnech 1939 dostal do podobné situace, v jaké byla celá ČSR v září 1938. Tehdy se vláda v čele s Dr. Benešem podvolila nátlaku a hrozbám v naději, že se alespoň národ zachrání. A v podobné situaci byli později Slováci v březnu 1939. Co by čekalo Slováky na západním Slovensku, které by pravděpodobně okupovali Němci, si můžeme domyslet z toho, jak se v Protektorátu vedlo Čechům a Moravanům. Jak by se jim žilo pod maďarskou knutou, si zase můžeme dovodit ze vzpomínek Rusínů a Ukrajinců, kteří se pod ní ocitli po okupaci Podkarpatské Rusi Maďarskem.
Okolnost, že 14. březen byl prakticky Hitlerovým dílem, nemůže zvrátit ani skutečnost, že později Dr. Tiso ve svých projevech vyhlásil, že Slovenský štát je výrazem vůle Slováků a že jeho vyhlášení bylo připravováno. Je logické, že v době, kdy už existoval, fungoval a prosperoval, nemělo by ani smysl, ani pozitivní dopad, kdyby národu vykládal, že jeho stát je pouze dílem Hitlera a že k němu Slováci dospěli z donucení. Pokud měl v lidech vzbudit národní hrdost a tvořivé sebevědomí, musel říkat to, co také řekl.
Co se týká židovské otázky na Slovensku, je potřeba uznat, že už celá desetiletí předtím se vyskytovaly hlasy, které volaly po uspořádání poměru Židů a Slováků. Židovský problém na Slovensku vyrostl především z negativního postoje širokého židovstva ke slovenským národním zájmům a také z jejich poměrně rychlého a často velmi bezohledného materiálního obohacení. Dr. Anton Štefánek ve své knize „Základy sociologie Slovenska“ říká: „V minulosti patřili (Židé) mezi nejzuřivější maďarizátory. Není divu, že antisemitské hnutí našlo na Slovensku půdu připravenou. (…) Společensky využívají v plné míře výhody z politické protekce vládnoucího maďarského národa, z hospodářské zaostalosti slovenského národa a z přirozené tolerance a lhostejnosti prostého lidu a jeho inteligence. Když uvážíme, že ze 170.450 židovských obyvatel na Slovensku se roku 1890 jen 11.471, tedy jen 6,7 %, přihlásilo jazykově k Slovákům a o dvacet let později v roce 1910 ze 179.912 už jen 4.969, což je 2,8 %, je vidět, jaký postoj zachovávali k národu, jenž je živil.“
Dr. Vavro Šrobár ve svém spisku „Z mého života“ vypráví, jak s T. G. Masarykem prodiskutovával židovskou otázku na Slovensku: „I na židovskou otázku přišla řeč. Masaryk nebyl zásadním antisemitou. Vyčítal Židům, že se nedokážou v křesťanském světě osvobodit od Talmudu a ghetta. Izolují se od všech porobených národů a drží se, podle náboženského příkazu, s národy vládnoucími. To znamená, že němčí a maďarizují. (…) Uznával, že boj proti židovské žravosti, lichvě, materialismu, proti jejich spojenectví s našimi nepřáteli je oprávněný zejména na Moravě a na Slovensku, kde se na dědinách stali pohromou naivního a důvěřivého lidu.“
Po 14. březnu 1939, kdy Slovensko definitivně spadlo do sféry německého vlivu, se začala židovská otázka řešit radikálněji. Ale na rozdíl od Protektorátu a dalších území Říše nepostupovala slovenská vláda tak diskriminačně a nevylučovala Židy tak tvrdě a důsledně z veřejného života. První slovenský zákon na toto téma nedefinuje Žida rasově, ale konfesionálně, nábožensky. Řešení židovské otázky se pak týká především hospodářsko – sociální oblasti. Například ve svobodných povoláních, u advokátů a lékařů zákon určil hranici 4 % Židů ze všech lékařů a advokátů zapsaných v příslušných komorách. Toto procento bylo totožné s procentem celé židovské populace na Slovensku. Hospodářská převaha Židů byla tlumena tzv. „arizačními smlouvami“, kdy majetková účast křesťanů byla 51 % a 49% Židů.
Na radikální řešení židovské otázky došlo až po Salzburském diktátu. Tento diktát obsahoval i nařízení o právním postavení Židů, jež je známo pod názvem „Židovský kodex“. V něm jsou v podstatě zakotveny zásady Norimberských zákonů. Tvrdost těchto ustanovení mírní pouze klausule, podle níž může president republiky udělovat výjimky z jejich dodržování. Ale nejtvrději se Židů asi dotklo opatření, podle něhož byli od roku 1942 vyváženi do Německa. Otázku vývozu Židů nastolil Dr. Tuka v tom smyslu, že Němci kategoricky žádají pracovní síly ze Slovenska. Vláda tomuto požadavku vyhověla tím, že za pracovní síly označila Židy, snažíc se Slováky udržet v rámci možností doma.
Když začátkem roku 1943 pronikly na Slovensku určité věrohodné zprávy o krutém osudu Židů v Polsku, vláda všechny transporty zastavila a požádala německá oficiální místa, aby do oblastí, kam byli slovenští Židé vyexpedováni, pustili slovenskou komisi, která by zjistila skutečný stav věci. Němci to však nedovolili.
Ale už v průběhu etapy, kdy se transporty Židů do Říše odehrávaly, udělil Dr. Tiso na 9.000 výjimek, jež mu umožňoval „Židovský kodex“. Tímto způsobem uchránil před transportem na 30.000 židovských občanů s tím, že jde o pracovní síly potřebné na výstavbu Slovenska.
Můžeme sice namítnout, že už samotné vystěhování určité části občanů je velice tvrdým a trestuhodným aktem, ale uvědomme si, že přesně takto bylo nakládáno i s jinými národnostmi předtím i potom, ale nikomu to nepřipadá nelidské nebo trestuhodné. Podobně byla vysídlena německá menšina z několika zemi Evropy a to na základe ustanovení Postupimské dohody ratifikované demokratickými vládami vítězných mocností.
Dr. Tiso se několikrát chtěl vzdát presidentské funkce, ale nakonec to nikdy neudělal, protože věděl, že Němci by za jeho následníka prosadili doktora Tuku, který byl výrazně proněmecký a zavedl by na Slovensku nacionální socialismus podle německého vzoru. Slovensko by tak přišlo i o svou sice omezenou, ale stále samostatnost v rozhodování a stalo by se slepým vazalem Říše. Je pozoruhodné, že sami židovští rabíni vyslali k doktoru Tisovi delegace, jež mu děkovaly za velké množství výjimek z transportů a žádaly ho, aby se funkce nevzdával, protože Dr. Tuka by všechny Židy bez pardonů vysídlil. Někteří rabíni také navštívili arcibiskupa Karola Kmeťka a žádali ho, aby naléhal na presidenta Tisa, aby ve své funkci zůstal.
Transporty Židů ze slovenského území byly Němci obnoveny až po potlačení SNP, tehdy ovšem už na tyto události neměla slovenská vláda vliv a ani intervence doktora Tisa neměly váhu. To je jeden z mnoha negativních důsledků této nesmyslné vzpoury jedné skupiny Slováků proti vlastnímu státu a Židé by za to měli poděkovat pravým viníkům, nikoliv Tisovi, který nikdy nebyl jejich nepřítelem.
Mnohá obvinění na adresu Dr. Tisa se týkají jeho kolaborace s nacistickým Německem. Je asi zbytečné říkat, že žádný stát v Evropě se nemohl vyhnout německému vlivu a žádný představitel vlády, pokud chtěl svůj národ a svoji zemi co nejvíce zachovat, se nemohl otevřeně stavět proti přáním a požadavkům Říše. Čtyřmilionové Slovensko nemělo možnost postavit se proti mocnosti, jakou tehdy Německo představovalo. Naproti tomu Němci neustále přicházeli s novými požadavky. Nicméně hospodářští činitelé Slovenského štátu mohli, díky politické obratnosti doktora Tisa, hájit zájmy národa mnohem lépe, než jejich kolegové v jiných zemích. Ve znaleckém posudku Prof. Dr. Matury z procesu proti Dr. Ing. Zaťkovi je uvedeno, že slovenský průmysl utrpěl ve válečných letech škodu za 1 miliardu, zatímco český za 38 miliard Kčs. Slovenská národní banka přišla o 2 miliardy a 555 milionů Kčs, zatímco Česká národní banka o 135 miliard. Slovenská finanční správa za financování clearingové špičky 2 miliardy 727 milionů Kčs, zatímco Česká finanční správa o 60 miliard. Celková hodnota škod na Slovensku byla něco kolem 6 miliard Kčs, ale v Českých zemích to bylo 429 miliard 700 tisíc Kčs. Slovensko, až do vypuknutí SNP, neutrpělo ztráty na svém zemědělství.
Kolaborace Dr. Tisa bývá často dokazována snímkem, na němž je president Tiso zachycen při aktu udělování medailí mladým vojákům SS, kteří se vyznamenali při potlačení SNP. O tomto vypráví pan Vrba ve své vzpomínce, kterou přetiskl počátkem devadesátých let slovenský deník Republika: „Odpověděl jsem mu (Dr. Tisovi) že někteří lidé mu zazlívají, že v Banské Bystrici po mši svaté vyznamenal esesáky. Odpověděl mi obšírně v tomto smyslu: My jsme v takové situaci, že zachraňujeme co můžeme. Za zavraždění německých generálů měla být bombardována tři města, která byla ohniskem povstání – Zvolen, Banská Bystrica a Brezno. Pak mělo být zastřeleno tři sta lidí, německých zajatců. Žádal jsem a dlouho prosil generála Höffleho, aby to nedělal. Odůvodňoval jsem to nevinou mnoha lidí, které do povstání zatáhla komunistická a benešovská propaganda, zatímco jiní se tam dostali mobilizací, která byla na povstaleckém území vyhlášení pod hrozbou trestu smrti, nebo tak, že je jako záložníky povolali na manévry. Nakonec, s Boží pomocí, se mi podařilo generála Höffleho přemluvit. Souhlasil že upustí od odplaty pod podmínkou, že vyznamenám určené německé vojáky.
President Tiso mi velmi vážně řekl, že děkuje Pánu Bohu za tuto možnost, protože těmi několika plíšky mu umožnil zachránit životy a hodnoty, které vytvářely celé generace. Řekl mi, že má čisté svědomí, protože se mu podařilo zachránit tři města před bombardováním, tři sta lidí před popravou a patnáct tisíc povstalců před transportem do Německa. Kdo ví, co by tam s nimi udělali.“
Podobně Dr. Tiso uchránil Slovensko od všeobecné mobilizace, kterou po něm Němci vyžadovali. Diplomaticky Hitlera přesvědčil, že po mobilizaci by neměl kdo obdělávat pole a Slovensko by tedy nemohlo produkovat dost potravin. Vzhledem k tomu, že Slovensko expedovalo 50 % své potravinové produkce do Říše, byl to velice mocný argument. Krom toho argumentoval tím, že velké množství slovenských dělníků pracuje v továrnách v Říši a pokud budou mobilizováni do armády, bude oslaben i německý průmysl. Velmi populárním se stal výrok presidenta Tisa: „Syny jsem vám dal, ale otce vám nedám!“ V něčem ale vyhovět musel, proto Hitlerovi poskytl dvě divize mladých vojáků, kteří byli posláni přes Polsko na Ukrajinu udržet pozice, jenž Němci předtím dobyli. Pokud toto někdo považuje za kolaboraci, pak musí být vážně zaslepený.
Dr. Tiso se svou obětavou, vlasteneckou a křesťanskou politikou a velmi chytrou diplomacií řadí po bok velkých pravicových státníků, jakými byli Franco, Salazar, Pinochet nebo Perón. Svůj národ nezradil, neopustil a žil pro něj až do konce. Vzal na sebe přetěžké břemeno, věren své kněžské povinnosti a poslušen Kristova povolání: „Vezmi svůj kříž a následuj mne!“ Dr. Tiso nevystupoval proti Čechům, on jen miloval svůj národ, Slováky. A milovat především svůj národ by měl každý čestný muž.
Zpracováno za použití knihy „Prezident Dr. Jozef Tiso očami obhájcu Dr. Martina Greču“



101 responses so far ↓
1 slovan // Jan 30, 2008 at 8:15
velmi dobre napisane,hadam to otvori oci mnohym Cechom,co sa na nas este hnevaju za 1939 rok
2 Arkan // Jan 30, 2008 at 11:37
Aj Beneš mu mal byť za čo vdačný pretože počas jeho volby za prezidenta ČSR mu chýbali hlasi HSĽS nakoľko Andrej Hlinka jeho osobu nechcel podporiť až na Tisov príhovor dostal hlasy strany za nejaké ústupky. Odvdačil sa mu popravou.
3 Pozorovatel // Jan 30, 2008 at 14:57
…stali pohromou naivního a důvěřivého lidu. Proč jsem jen tento (stále platný) Masarykův výrok o Židech nečetl nikde v médiích ?
Perón je ovšem pokládán spíše za populistu http://cs.wikipedia.org/wiki/Juan_Per%C3%B3n a s Tisem ho pojí nanejvýš určité pronacistické sympatie, po r.1945 si to rozházel i s církví.
Je pravdou, že Tisa stihl horší trest než výrazně antisemitského Šaňo Macha, který se ale přátelil s komunisty - dle svědectví Landovského se po propuštění s Husákem zpíjeli na Centrálnom trhovisku.
4 Pevný // Jan 30, 2008 at 15:16
Díky za tento článek, mnohé se mi projasnilo.
Víc podobných článků. Mějme touhu studovat
a odvahu měnit názory založené na neúplnosti.
Dle mého názoru se Beneš snažil zahladit své chyby extrémními činy.
5 bernard m. // Jan 30, 2008 at 16:48
Díky, článek je zajímavý a určitě je dobré slyšet jiný než oficiální názor. S jedním si však dovolím nesouhlasit - kněz by rozhodně neměl milovat “především svůj národ”. Jeho poslání přesahuje hranice národů a států.
6 Peter // Jan 31, 2008 at 2:37
Dobrý článok,
len mám k nemu niekoľko poznámok:
1. Aj sudca Daxner bol členom komunistickej strany. Tá sa rozhodla Tisa popraviť. Popraviť Tisa chcel i Beneš. Povedal to Daxnerovi pred procesom, keď Daxner chcel poznať Benešov postoj.
2. Protižidovské kroky dôrazne žiadalo Nemecko od česko-slovenskej vlády už po Mníchove, pred zánikom Česko-Slovenska.
3. Nemci žiadali buď viac slovenských vojakov na front, alebo viac robotníkov do Nemecka. Viac vojakov na front (Židia neslúžili vo vojsku) značilo, že by bolo viac mŕtvych nežidov. Tuka, ktorému to Nemci predložili, rozhodol sa podľa svojich poznatkov pochopiteľne v prospech životov. To že Židia vysťahovaní Židia budú nielen pracovať, ale aj zabíjaní, to vtedy nikto zo slovenskej strany nevedel. Ináč, spočiatku vysťahovaní Žiadia aj boli využívaní ako pracovné sily.
3. Správy o zabíjaní Židov prenikli na Slovensko už v r. 1942 a hneď bolo zastavené ich vysťahovanie.
4. Riešenie židovskej otázky bolo v kometencii predsedu vlády Tuku, dosadeného do funkcie na nátlak Nemecka. Napriek tomu Tiso výnimky pre Židov nielen udeľoval, ale aj presadil moňosť ich udeľovania. Ak by to nedosiahol, odstúpil by z funkcie. Takže mal dobrý vzťah nielen k Slovákom, ale aj k iným národom.
5. Slovenská republika počas vojny nemala 4 milióny, ale necelé 3 milióny obyvateľov. Do Necka vtedy nevyvážala 5O% svojej poľnohospodárskej produkcie, ale podstatne menej.
6. Nejestvovalo Slovenské národné povstanie. Väčšina Slovákov nemala záujem v tomto povstaní bojovať. Väčšina jeho účastníkov sa v ňom ocitla z donútenia.
Záujemcovi o Tisovi odporúčam jeho životopis od prof. Milana Stanislava Ďuricu: Jozef Tiso (1887-1947), Bratislava, 2OO6, Lúč, 592 s.
7 Al Jouda // Jan 31, 2008 at 4:57
Generace, která s Tisem žila a nejlépe mohla jeho skutky vyhodnotit, jej také odsoudila a popravila. Nesnažme se nyní opravovat historii.Vždyť Tiso měl i jinou možnost. Aby neztratil tvář před Čechy a před celým demokratickým světem, tak mohl požádat Hitlera o zřízení Protektorátu Slovensko. O co lépe by se pak dávalo po válce dohromady nové Československo ? Na kom by byla odpovědnost za transporty Židů ze Slovenska ? Museli by pak mladí Slováci umírat na východní frontě v boji proti svým slovanským bratrům ? Atd., atd.
8 Florian Geyer // Jan 31, 2008 at 5:49
Al Jouda:
To myslis vazne, co si tu napisal??? Nechcem byt sovinisticky, lebo nie som, ale co je lepsie, ohnut chrbat ako to urobili bratia Cesi? Je pravda, ze za prvej CSR na Slovensku vela ludi z radov inteligencie nebolo, M.R. Stefanik “zahynul” za zahadnych okolnosti, proslovenske tendencie boli potlacane zandarmi, a preto vela ludi nasledovali Andreja Hlinky s jeho charizmou a na tychto zakladoch staval aj Jozef Tiso. Aky demokraticky svet si mal na mysli? Zradcovske Francuzsko a Velku Britaniu, ktore sa CSR otocili chrbtom? Narodnossocialisticke Nemecko? Alebo bolsevicke Rusko? Vlada CSR zradila a utiekla do exilu, pan Hacha v nastavajucej situacii uz toho nemohol vela urobit, tak nehovor o tom, kto stratil tvar a sebeuctu. Nezmysel s protektoratom ta neveim ako napadol, pre Slovakov boli iba dve cesty - samostatnost, alebo rozdelenie medzi Polsko a Madarsko.
O tej generacii, ktora zila s Tisom, to ze ho popravili komunisti za tiche, ale o to ucinnej podpory zradcu Benesa, to povazujes za nejaky smerodatny fakt? V prvych volbach po vojne vacsiana Slovakov volila Demokraticku stranu (kde sa uchylil vyznamnejsi pocet nizsich funkcionarov HSLS) a nie komunistov, ktori mali na rukach krv prveho slovenskeho prezidenta. Podla tvojej logiky boli vinne aj bosorky za cias inkvizicie, Jana Husa tiez upalili pravom a Galileo by tiez vedel svoje povedat….
Zidia a Tiso - precitaj si jeho zivotopisy od Slovenskych autorov ako su p. Durica ci p. Vnuk, lebo je to nadlho.
9 Plenkovič // Jan 31, 2008 at 7:22
Polownik: “Slovenské národní povstání je nesmyslná vzpoura jedné skupiny Slováků proti vlastnímu státu…” Jakýsi Peter popírá existenci SNP, s tím, že do něho byli Slováci nahnáni proti své vůli. Tak to je tedy síla. Pan Polownik trochu pozapomněl, že Slovenská republika vtrhla po boku wehrmachtu do Polska, vyhlásila válku SSSR, Velké Británii ale dokonce i USA a nebýt proklínaného SNP, kdy bratia Slováci na rozdiel od… “Čechúnov s ohnutými chrbátmi” (F. Geyer)…, byla by dodnes s těmito státy ve válečném stavu. Tuto farskou republiku nebral nikdo vážně a proto nebyla ani pojata do mírové smlouvy. Kdo mohl zabránit SSSR, aby nepřipojil právem vítěze poražený Slovenský štát ke svému území jako 17. svazovou republiku (viz Lotyšsko, Estonsko, Litvu) či jako autonomní oblast k USSR, jak to udělal s Podkarpatskou Rusí? Laik žasne, odborník se diví. Zajímalo by mne, co na to říkají roduvěrní statočný Slováci, nezatížení reminiscencemi přepisovatelů dějin a zda se i nadále hlásí k odkazu SNP. Myslím, že by oba vlastenci ve slovenské krčmě dostali po papuli už jenom proto, že zpochybňují SNP a státní svátek 29. august jako jediný, který jim zachránil samostatnost a vrátil čest. Laik žasne, odborník se diví.
10 Jaro // Jan 31, 2008 at 8:30
Plenkovič, Slovenský štát sa v duchu Ochrannej zmluvy musel podieľať na napadnutí Poľska. Inak by si vyriekol nad sebou v čase, keď Nemecko bolo v plnej sile, veľmi rýchly ortieľ. No Tiso to vyriešil opäť šikovne. Musel umožniť prechod Wehrmachtu cez naše územie a slovenské oddiely sa podieľali na… A teraz to príde: zabratí území, ktoré z ČSR urvalo Poľsko po Mníchove 1938. Hitler po dobytí Poľska chcel dať Slovenskému štátu nielen predtým uchvátené územia (na Kysuciach, Orave a Spiši), ale aj Zakopané ako bonus. Tiso chcel len svoje, bonus odmietol.
Že SNP malo zachrániť Slovensko pred pohltením zo strany ZSSR? Hm. Takže za tým účelom - aby sa Rusom zabránilo pohltiť Slovensko - bolo sem sovietskym velením vyslaných vyše 50 zárodočných patrizánskych skupín, ktoré pri formovaní povstania zohrali absolútne kľúčovú rolu. K nim sa vzápätí pripojili židoboľševici. Nie je to nelogické?
Slovenská republika nebola uznávaná od roku 1941 ani Britániou, ani ZSSR, USA dokonca vôbec - všetci uznávali nepretržitú kontinuitu ČSR. Takže to je dôvod, prečo ZSSR nepohltil po vojne Slovensko. A preto nebola SR ani v mierovej zmluve.
11 Plenkovič // Jan 31, 2008 at 9:40
Jaro: Děkuji, jen malý dotaz. Nejsem si jist, zda do napadení Polska Německem t.j. 1939 - 40 neměla SR své diplomatické zastoupení v Moskvě, nemohu to nikde najít. To, že Polsko po Mnichovu začalo škubat území ČSR je jasné, na Moravě zabralo asi 3 okresy na Slovensku rovněž. Společně s Maďary uchvátilo Podkarpatskou Rus, Maďaři navíc i jižní Slovensko včetně Košic.
12 Adam Kovář // Jan 31, 2008 at 10:04
Plenkovič: myslím, že jak Slovensko v SSSR, tak Sajůz na Slovensku měly diplomatické zastoupení až do roku 1941.
13 Arkan // Jan 31, 2008 at 10:23
Generace, která s Tisem žila a nejlépe mohla jeho skutky vyhodnotit, jej také odsoudila a popravila. ???
Blbovina, totiž to predtým a po poprave prezidenta Tisa sa na velkej časti Slovenska odohrávali pouličné nepokoje, počas ktorých sa okrem iného žiadalo prepustenie Tisa. Samotná Bratislava si ich napríklad užila viac než dosť.
Mali sme žiadať o zriadenie Protektorátu?! A to už prečo? Aby sme boli okupovaný a nemohli si riadiť vlastný národný život?
A vojna proti Polsku bola spravodlivá pretože Poliaci nám v priebehu 20rokov zobrali pre nás nezanedbatelné územie a každý Slovák má právo žiť vo svojom štáte.
14 Runner // Jan 31, 2008 at 10:25
No jo, SVU Plenkovič se opět předvedl se svou nenávistnou tirádou proti zlým klérofašistům! Jen tak dál, pane Plkoviči - podle ovoce se pozná strom :-)) Podle mně je článek napsaný rozumně a nekonfliktně, takže těmi vašimi frenetickými výkřiky o “farské republice”, “jakémsi Petrovi” a “dávání přes papulu” jen odhalujete svou nenávistnou a hysterickou povahu. Myslím že byste raději vy neměl ve slovenských krčmách hlasitě vykřikovat svoje za bolševika našprtané poučky, protože by se vám mohlo přihodit to, čím tady vyhrožujete ostatním.
15 Nechápavý // Jan 31, 2008 at 10:41
V článku je uvedena údajná citace ze spisku Dr. Vavro Šrobára: „Masaryk nebyl zásadním antisemitou.“
Pan Šrobár zřejmě nevěděl, že T.G.M. byl „polovičním“ Židem (po svém pokrevním otci). Také proto, aby se jeho potomci stali opět plnohodnotnými Židy, se oženil s Židovkou (to odpovídá obecné zásadě, vyslovené kdysi veřejně rabínem Sidonem). Jeho původ potvrzuje na př. to, jak byl od mládí, když se ukázali jeho schopnosti a vlohy, použitelné pro „židovskou věc“, podporován vlivnými Židy. To je také klíč pro vysvětlení některých jeho činů v našich i světových dějinách (jeho role v bolševické revoluci a pod.). Pravda vítězí (na president. standartě), bohužel to zatím není pravda Páně, tedy ta skutečná - Boží.
16 Runner // Jan 31, 2008 at 10:53
To Nechápavý: Možná to věděl, ale nehodlal to veřejně rozebírat. Ostatně, ta Šrobárova formulace je zcela správná, uvážíte-li, co napsal dále - Masaryk v tomto případě kritizoval za něco Židy, čili by se mohl zdát být antisemitou. Šrobár to otupuje tím, že říká že nebyl “zásadním” antisemitou, zřejmě proto, že nechce nebo nemůže napsat to co jste zde napsal Vy. Pochybuji o tom, že by to nevěděl. Nicméně tím, že tato slova na židovskou adresu vyřkl právě TGM, těžko bude jejich opodstatněnost kdokoliv zpochybňovat.
17 Nero // Jan 31, 2008 at 13:45
Peter:Izrael sa rozhodol udelit Tisovi čestný titul”Spravodlivý medzi národmi”.Svätý Otec prislúbil benetifikáciu Msgra Dr. Jozefa Tisu. Pán prezident prvého slovenského štátu! Čest Vašej pamiatke. Na stráž!
18 Radola // Jan 31, 2008 at 13:51
Tak My jsme ohnuli chrbát,zato Vy Slováci jste se po boku Hitlera narovnali jako svíce,co také čekat od člověka co má nick po Jezdecké divizi SS(to není určitě ono,ten nick je po šlechtickém rodu,že?).
Nebýt 2.Paradesantní brigády ze SSSR a fajtlova stíhacího pluku,bylo by SNP po dvou dnech ukončeno,ostatně kvůli zbabělosti stovek slovenských vojáků(kteří na východě pro WH byli nepostradatelní:-)) skončilo jak skončilo..
19 Radola // Jan 31, 2008 at 13:53
Svatý otec poslal takový chlapíky jako Pavelice nebo velitele Sobiboru do Jižní Ameriky,takže tohle bych za bernou minci nebral.
20 Plenkovič // Jan 31, 2008 at 14:20
Peter: 6). “Nejestvovalo Slovenské národné povstanie. Väčšina Slovákov nemala záujem v tomto povstaní bojovať. Väčšina jeho účastníkov sa v ňom ocitla z donútenia.”
Polownik: “Slovenské národní povstání je nesmyslná vzpoura jedné skupiny Slováků proti vlastnímu státu…” Čiže, tak jestvovalo SNP lebo nejestvovalo?
Pochybuji a byl bych z toho smutný, kdyby yto názory sdílel celý slovenský národ. Reakce jakéhosi skořenyho runera mne nijak nepřekvapuje. Jsem totiž jeden z těch, kteří mu jeho neonacistické žvásty nežerou. S těmi by uspěl tak v knajpě ve Wunsiedlu. Runer má evidentní potíže s chápáním. Otázkou k řešení pro rozumné lidi je v tom, zda se Slováci hlásí k odkazu SNP anebo to považují za tragickou chybu. Není problém, aby se slovenské vládní orgány zasadily za revizi procesu s Tisem a o jeho plnou rehabilitaci, bude-li k tomu politická vůle. To si ovšem musí Slováci vyřešit sami. Čechúni s ohnutými chrbticami sa do toho nemiešajú. Nevím, co je na tom urážlivého nebo nenávistného tím spíše, že o Tisovi a Židech nepadlo v mém příspěvku ani slova…
21 rebel // Jan 31, 2008 at 15:42
Vidím že tu je mnoho dohad a preto vám odporúčam jednu z najlepších a najobjektivnejších kníh o Jozefovi Tisovi,kde sú zachytené spomienky obžalobcu Antona Rašlu a obhajcu pana Žabkaya. Kniha ma názov Proces s Dr. J.Tisom
22 Arkan // Jan 31, 2008 at 17:05
Radola
V prvom rade nechápem prečo sa necháš vyprovokovať lacnými (ale inak nevinnými) invektývami na stranu českého národa!
Po druhé ako si dovoluješ nazývať slovenských vojakov zbabelcami?! Ved tá tvoja paradesantná brigáda bola zo 60% zložená práve so Slovákov! Taktiež slovenský vojaci v prvom nasadení na východnom fronte boli velmi cenení, ich kvality sa ukázali najmä pri dobíjaní tzv Molotovovej línie. Nezabudnem tiež spomenúť legendárnu 13. letku.
Na záver vás všetkých prosím aby ste sa vyvarovali slovných útokov či už na národ Slovenský ale Český! Je to nedôstojné a navyše primitývne kedže sa jedná o dva bratské národy!
23 Florian Geyer // Jan 31, 2008 at 18:00
To all: Ohnuty chrbat ceskeho naroda som spomenul ako fakt, nie ako urazku. Cesky narod kolaboroval s Nemcami rovnako, ako ostatne narody okupovanej Europy, Slovakov nevynimajuc. Ja som chcel iba poukazat na to, ze tento moment bol prvym v nasej historii od Velkej Moravy, kedy sme ziskali samostatnost (aj ked odkliestenu) a narod cesky a moravsky samostatnost stratili - a neurobili nic proti tomu.
To Plenkovic: Myslim si, ze SNP bol tragicky omyl, velmi vela slovenskych vojakov sa ho zucastnilo iba na zaklade rozkazov svojich velitelov… ale ked videli, o co v skutocnosti ide partizanskym jednotkam a ako bojovali, a pod rastucim tlakom nemeckej armady, tak radsej SNP opustali.
To Radola: Hej, moj nick je po 8. jazdeckej divizii SS, v ktorej bojoval rodak z PreSSburgu Gustav Wendrinsky http://sk.metapedia.org/wiki/Gust%C3%A1v_Wendrinsk%C3%BD, neviem co je na tom zle.
24 krija // Jan 31, 2008 at 18:15
2 peter.
pravdepodobne si mal na mysli slovensku armadu. lebo v tej nemeckej sluzilo na 150 000 zidov a to dokonca v najvyssich dostojnickych hodnostiach. knihu o tom napisal Bryan Mark Rigg (žid).
http://just-another-inside-job.blogspot.com/2007/04/150-000-jews-in-hitlers-army.html
25 Runner // Feb 1, 2008 at 1:38
To Plkovič: Pane Plkovič, já mám opravdu potíže s chápáním výroků “diskutérů” jako vy, kteří jsou slizcí jak had a mění názory podle potřeby. Ale voni mají zřejmě vekej problém s rozdvojením osobnosti, ne? Nejdřív tady vyskakujou jak čertík z krabičky a vykládaj jak by někdo za odsuzování SNP mohl “dostat po papuli”, ale o 7 hodin později už smířlivě vykládaj, jak neni problém aby si Slováci provedli revizi a rehabilitiovali Tisa. Nejsou voni tak nějak rozháranej? A berou nějaký léky na udržení pozornosti? A pane Plkovič - ta jejich “českoslovenština”, to je fakt trapas. Vybodnou se už na to, nikomu tím nic nedokážou, akorát tím prznějí dva krásný slovanský jazyky. Ale o to jim nakonec asi jde, ne?
26 Al Jouda // Feb 1, 2008 at 1:43
To Florian Geyer : Češi byli sprostě znásilněni Hitlerovým Německem, s kterým se poprvé v dějinách samostatné Slovensko spojilo, aby dobylo svět. Vskutku šlechetný čin hned do začátku nové kapitoly národní historie ! Měl bys být šťastný, že si Beneš nemyslel, že SNP byl tragický omyl Slováků, protože pak by se určitě nesnažil obnovit republiku v původních hranicích a železná opona mohla spadnout na moravsko - slovenské hranici. Český národ by se tak mohl zařadit již před 40 lety po bok ostatním vítězným demokraciím Evropy. Domnívám se, že by to bývalý SSSR zkousnul.
27 Runner // Feb 1, 2008 at 1:43
To Arkan: Nenechte se vytočit ani Vy, příteli. Pan Radola má tradiční potíž respektovat cokoliv, co dle jeho názoru nějakým způsobem nekoreluje se zájmy českého národa. Proto je schopen odsoudit i generála Franca za to, že bojoval proti španělským anarchistům a za tím účelem přijal pomoc od Hitlera.
28 Runner // Feb 1, 2008 at 1:46
To Al Juda: Vy jste ten článek asi nečetl, že? Železná opona nemohla spadnout na moravsko - slovenské hranici z dlouhé řady politických důvodů a to co zde píšete patří do říše fantazie. Měl byste přemýšlet realističtěji - bez urážky.
29 Peter // Feb 1, 2008 at 3:07
Radola:
Paradesantná brigáda i 2. stíhací pluk zasiahli do bojov na Slovensku po 20- 30 dňoch započatia banskobystrického povstania (tzv.SNP), t. j. nie po dvoch dňoch. Ináč koncom augusta z Prešova do ZSSR odletelo asi toľko lietadiel slovenskej armády do ZSSR, ktoré tam ostali natrvalo (pretože k Prešov krátko na to obsadili nemecké jednotky; navyše v povstaní bol chaos). Doteraz nijaký historik nevysvetlil, prečo neprileteli naspäť na Slovensko a nezasiahli do bojov.
Plenkovič:
Keďže slovenský národ nepovstal, nemohlo byť ani slovenské národné povstanie. Do boja proti ZSSR bolo zapojených viac slovenských vojakov (1OO OOO) ako do banskobystrického povstania (6O OOO+ cca 1O OOO partizánov), ale nikto to nenazýva slovená národná vojna proti komunistom či ZSSR- lebo vojaci tam nešli z vlastnej vôle.
Krija:
Židia boli v Slovenskom vojsku len vo vojne proti Poľsku v r. 1939. Pretože Nemecko s tým nesúhlasilo, lebo tak Nemci museli zdraviť židovských dôstojníkov v slovenskej armáde, Židia boli pôsobili len v pracovných jednotkách slovenskej armády na území Slovenska, v r. 1941- 1944 už do bojov v ZSSR nezasiahli.
Ináč slovenská politická reprezentácia bola toho istého názoru, ako československá politická reprezentácia v r. 1938 (Mníchov) a v r. 1939- nemá zmysel stavať sa na odpor voči Nemecku. Mimochodom, slovenský štát mal oveľa menšie možnosti vzdorovať Nemecku ako Česko- Slovensko s 5 násobným počtom obyvateľstva. Ak by Slovensko sa politicky neprispôsobilo Nemecku, väčšina jeho územia by bola pripojená k Maďarsku, ktoré oveľa viac sa prispôsobovalo Nemecku, ako Slovensko. Nemecku sa v Mníchove prispôsbila i Veľká Británia a Francúzsko, ktoré boli vojensky silnejšie ako Nemecko. Potom kolaboroval s Nemeckom aj ZSSR. Po ich spoločnom útoku na Poľsko predseda vlády Molotov vyhlásil, že nemecko- sovietske priateľstvo sa spečatilo krvou. Kolaborovali aj USA- poskytnutím uverov, technológie a dodávkami strategických surovín, keď Hitler bol pri moci. Keď tieto štáty a ich nástupcovia si donekonečna nesypú popol na hlavu za svoju kolaboráciu s Nemeckom, nevidím dôvod, aby tak konali Slováci i Česi. A pokiaľ niekto konal niečo navyše, napr. udával, to je už jeho osobná zodpovednosť.
30 Leon // Feb 1, 2008 at 3:41
Na tuto temu je dobra diskusia aj na stranke poprevratovych disidentov : http://www.prop.sk
31 Jan Maloušek // Feb 1, 2008 at 8:33
Jen na okraj - že slovenský sněm nechtěl vyhlásit samostatnost v březnu neznamená, že tyto (převládající) tendence ve sněmu nebyly. Jen pod vlivem vnějších okolností byla samostatnost vyhlášena dříve, než Slováci plánovali. Takže jim v podstatě Hitler poskytl alibi. To neznamená, že chci obhajovat politiku I. RČS vůči Slovensku a Slovákům ani že upírám právo Slováků na vlastní stát - naopak, myslím si, že rozdělení Československa velmi prospělo k oboustrannému narovnání vztahů a dnes se obecně mnohem lépe snášíme. Ale tvářit se, že Češi jsou kvůli slovenskému separatismu “neprávem ukřivděni” je zase opačně jednostranný výklad.
32 Nechápavý // Feb 1, 2008 at 10:47
Runner: Děkuji za reakci. Alespoň vím, že to, k čemu jsem se “dopracoval” není jen můj, zcela ojedinělý poznatek. Myslím, že je dobré si uvědomit, kdo našemu národu vládne. Ovšem nepochybně to souvisí s tím, že ztratil víru v Boha.
33 richard // Feb 1, 2008 at 11:38
Já jsem zažil Slováky na vlastí kůži, byli jedni a samozřejmě byli i druzí a podle toho, co jsem si o nich přečetl nešlo o náhodu:))))
Za WW2 zradili Slováci svoji vlast, stejně jako sudetští Němci a Beneš, vytvořili si kolaborantský “stát”, stali se do roku 1944 spojenci a dobrými kamarády Hitlera a když se k jejich hranici přiblížily armády protinacistické koalice zradili i Hitlera. Na tomto všem slušně vydělali, ukradli český i židovský majetek, Čechy vyhnali “peši do Prahy” a Židy do nacistických vyhlazovacích lágrů, díky poválečnému vývoji se stali opět občany ČSR a současně “vítězi” a “obětmi” WW2, ukradli německý a maďarský majetek, Němce vyhnali do Německa, část Maďarů do Maďarska - ze zbytku udělali bezprávnou menšinu, v poválečném státě žili dle zásady Češi/Slováci: vybrané daně 2 ku 1, rozpočet z nich 1 ku 1. Chápu mindrák části Slováků, jejich protičeský, protižidovský, protimaďarský i protipolský šovinismus - má podobné příčiny jako ten náš: my také neradi slyšíme, jak jsme za WW2 ochotně pomáhali Říši při okrádání a deportacích Židů, o tzv. Vládním vojsku v Itálií , jak jsme po WW2 okradli a vyhnali Němce a jak jsme spolu s bratry Slováky ruku v ruce ochotně dělali Rusům všehoschopné ponížené slouhy a obdobně také část české populace si tohle vynahrazuje protiněmeckým, protižidovským a protipolským šovinismem, naštěstí menší, než slovenské obdoba, slušných bratrů Slováků je mi upřímně líto. Jsem rád, že jsme se rozdělili a jsem rád, že díky pánům Klausovi a Mečiarovi v míru, že tehdejší vůdcové našich národů z ČSR neudělali další Jugoslávií.
A Tiso? Dostal jen po zásluze oč si žádal - za vlastizradu je odvěkým zvykem vůdce zrádců věšet - a měl samozřejmě i osudovou životní smůlu: Hitler prohrál válku a jeho slovenský “pán prezident” nestačil po vzoru Beneše prekabátit včas.
34 Arkan // Feb 1, 2008 at 14:09
Nechcem byť vulgárny tak na tento príspevok radšej nezareagujem a budem veriť, že je to zanedbatelne menšinový názor u našich českých bratov.
35 Florian Geyer // Feb 1, 2008 at 14:22
To Al Jouda: To, ze sa Slovaci zucastnili bojov na vychodnom fronte, neznamena, ze si chceli aj toto uzemie privlastnit - bojovali proti komunizmu, ako aj mnoho inych narodov a na tom nevidim nic zle. Vela Slovakov bolo panslavisticky orientovanych, pomahali Rusom, Ukrajincom ci Bielorusom, vela ich zbehlo (povacsinou pod vplyvom komunistickej indoktrinacie z domova) a vela zajatych Slovakov volilo radsej sluzbu v Svobodovom vojsku ako v ruskom lagry. A k tej obnove hranic, sup spat do skoly a zistit, o kolko bola CSR po vojne mensia ako CSR pred vojnou - najvacsi kus bola Podkarpatska Rus (alebo iny nazov je Zakarpatska Ukrajina).
To richard: Slovaci nezradili SVOJU vlast v 1939, opustili slobodomurarske Ceskoslovensko a vytvorili si SVOJU vlast. Podla tvojej logiky su Cesi rovnaky zradcovia, lebo opustili Rakusko-Uhorsku monarchiu…, ja si to nemyslim.
K vyhnaniu - nespominam si, ze by sa Slovaci az takym vyznamnym podielom podielali na vyhnani Nemcov, skor to bola Benesova priorita. K vyhnaniu Madarov - (mozno si to vo svojeom prispevku myslel, ale nie je mi to celkom zrejme) ludia madarskej narodnosti neboli vyhnany ako Nemci, boli deportovani iba najzarytejsi zastanci Horthyho a Szalasiho. Slovensko (ako sucast CSR) si s Madarskom navzajom vymenili obcanov. Keby sme vyhnali vsetkych madarov, odkial by sa nam vzala polmilionova madarska mensina???. Ako som uz viackrat povedal, nie som sovinista, nemam problem s ostatnymi narodmi, len je uz prec ta doba, ze co Slobak to k*k*t, aj ked sa ich este vela najde…
Ked dostal Tiso trest smrti za vlastizradu, ako sa da nazvat “uloha” prezidenta Benesa pocas Mnichova a po nom? Ceskoslovenska armada sa ani nepokusila celit armade nemeckej a to patrila k jednym z najlepsich v tedajsej dobe.
36 Radola // Feb 1, 2008 at 14:25
Mno,nechci tu nikterak hanobit slovenský národ,což ostatně vzhledem ke své slovenské ženě a přátelům na Slovensku ani nemohu,jen chci vycházet z faktů.Snad ze začátku měli slovenské jednotky jakous takous vojenskou hodnotu,Režňák(40?) a ostatní něco málo sestřelil,ostatně do roku42 se počítali i letouny zničené na zemi nebo zapálený žebřiňák za sestřel:-),ale postupem času se jaksi bojovný duch a statečnost vytratila.Korunu všemu dala,obrovská dezerce směrem na východ od slovenských jednotek,což zapříčinilo následné stažení slovenských jednotek,jejich odzbrojení a přeorganizování na pracovní vojsko z větší části odeslané do Itálie,kde jich několik dezertovalo s cca. asi 40% Vl.vojska k partyzánům.O co jde ovšem nejvíce,když Československu teklo do bot ,tak se Slováci k nám obrátili zády,když Němci vyhrávali,byli s Němci,když prohrávali stali se z našich východních bratří členové protifašistické koalice…zajímavé,jak se rychle měnili kabáty,což se ovšem nejvíce hodilo po skončení války,kdy bylo Slovensko bráno za vítěznou stranu..ač.
Vážím si Slováků,kteří zůstali věrni republice,i když vedené Benešem,ale nezradili,a dále bojovali z Británie,Buzuluku nebo Tobruku a prolévali s našimi vojáky svoji československou krev proti našim německým okupantům!
Runner:Nikdy si nebudeme rozumět,český vlastenec nenajde nikdy společnou řeč s nacistou rysova ražení,v době Protektorátu by jsme stáli proti sobě…
37 Arkan // Feb 1, 2008 at 16:40
Ja stále nechápem o akej zrade to hovoríš?!
To je zrada, že desaťtisíce slovenských brancov išlo počas mobilizácie v 1938 brániť ČSR? Jediný kto zradil bol Beneš, zapredal republiku a potom zdrhol za more. Počas vojny v teplúčku Londýnskych klubov splital intrigy rozkrikoval sa že jeho abdikácia je neplatná. O dezerciách nehovor radšej si prečítaj práce nových slovenských historikov napr. M. Lacka. Nechcel som to načínať ale budiš - ak nepočítam zahraničný ČS odboj ako vlastne Česi bojovali proti okupácii svojej krajiny? Pražským povstaním ktoré vypuklo 2 dni pred kapituláciu 3.ríše?
38 Florian Geyer // Feb 1, 2008 at 17:33
To Radola: Dufam, ze posledny moj prispevok ohladne tejto temy, CESKOSLOVENSKY narod nikdy neexistoval. Iba narod cesky a narod slovensky. To, ze CSR tieklo do topanok je preto, lebo jeho vedenie bolo ako had, ktory sa zvija pred nepriatelom. Cesky a slovensky vlastenci boli statocny, ale ich vedenie? Tak koho to vlastne Slovaci zradili? Po vojne sme neboli ziadnym clenom vitaznej koalicie, lebo postavenie CSR a SSR bolo rovnocenne akurat tak na papiery. A na zaver, nase narody su si velmi blizske, ale nie su rovnake, rovnako je pre mna odlisny narod nemecky, bulharsky, rusky, cesky, ci moravsky. So vsetkymi viem najst spolocnu rec, len nie so sovinistami zahladenymi do seba…
39 Michal // Feb 1, 2008 at 19:55
Kolko skod narobila prva a druha svetova vojna a kto za tie vojny moze ? No Zid a Zidobolsevicky Bankovy system . Zidobolsevicky bankari zacali vojnu a ich Agenti , Chrchill , Benes , Roosweltt , Stalin. Nemci vykopli Zidobolsevickych bankarov a zacali vydavat peniaze sami , preto mali nesmiernu prosperitu a plnu zamestnanost . Teraz skoro cely svet kontrluju Zidia Centralnymi bankami . Len , Iran , libya , Syria a tieto krajiny su tercom pentagonu . Pentagon a NATO su prostitutkou Zidovskych bankarov !! Ked Slovensko prijme JEURO , tak to akoby ste dali svoj bankovy ucet ciganovi !!!!
Tiso nemal branit Zodov , to urobil velku chybu. , taku istu ako Hitler, staval pre nich pracovne tabory a naco ??? Zidobolsevici povrazdili v Rusku 75 milionov krestanov a nikto na nich ani nepameta . Hlavna uloha Nemcov , bola oslobodit Europu od Zidovskeho Bankoveho systemu , ktory trva dodnes.. Ludia ani nemaju oredstavu ako zidia kontroluju cely svet skrze BANK. IMF, BIS, MMS, WTO . Svet bez Zidov by bol raj . Sam Jezis Kristus ich nazval , Synagogou SATANA !!!!
40 Michal // Feb 1, 2008 at 20:06
Hitler vosiel do Polska na Ceskych tankoch , aby oslobodil PRUSSIU od Komunistov , ktori zabijali Nemcov , aby vyprovokovali vojnu .
Tak a teraz budu Zidia pytat peniaze od CESKA , ze dali Hitlerovi tanky , OY WEY reparatoin , nikdy nezapomenem , nikdy neprominem .!!!
41 Radola // Feb 2, 2008 at 3:39
Nemusím si číst žádné novodobé slovenské práce,stačí si najít průběh dezercí vojska Slovenského štátu,když se začala karta obracet,proč byli vaše jednotky stáhnuty z fronty,proč byli odzbrojeny,a proč z nich byli následně utvořeny pracovní útvary?!
ad. Český odboj,tady bych zase já vás odporoučel na české historiky,na vyhledání si materiálů o NO,PVVZ,Zpravodajské brigády nebo o spousty známých výsadků na našem území.Na našem území byla nejmenší míra kolaborace v kontrastu se zeměmi ze západu a jiných okupovaných zemí ,My jsme v německých uniformách nikdy nebojovali..to jen abych se nemusel rozepisovat.
Prosím nebagatelizujte Pražské povstání,lidé co pomalu beze zbraní bojovali proti jednotkám W-SS si tohle nezaslouží,bylo to živelné vlastenecké vystoupení proti okupaci,chtěl bych vidět,jak by asi dopadlo,kdyby podle zdejších “historiků” nezačalo 2dny před koncem války(?) jak se zde píše,ale třeba 3 měsíce…?!Zřejmě jako hoši od Bor-Komorowského…
42 Arkan // Feb 2, 2008 at 4:02
Omyl Protektorát je známy práveč svojou vysokou mierou kolaborácie, v tomto patril medzi európsku špičku! Ja nebagatelizujem odhodlanie ludí ktorý v povstaní boli ale samotné povstanie ako také.
Len tak na záver ja plne chápem že Čech a Slovák sa nikdy nebude na toto obdobie pozerať cez tie isté okuliare ale prekvapuje ma forma agresivity s akou mnohý z vás hádžu špinu na všetko slovenské tej doby. O nás Slovákoch tvrdíte, že sme málo sebavedomí a zakomplexovaný ohladom svojej histórie, pripustme túto možnosť. No potom z toho vychádza, že vy neviete prehltnúť že my sme za 2.svet. voj. mali vlastný štát a vy nie a to vás nesmierne dráždi a ponižuje aj ked si to nepriznáte ale vo vnútry vás to dusí a preto tá nenávisť. Je to žial na škodu….
43 Peter // Feb 2, 2008 at 4:13
Radola:
Proti ZSSR bolo dohromady nasadených cca 100 000 slovenských vojakov (nie naraz, lebo vojaci sa postupne obmieňali). Z nich zbehlo k partizánom, k sovietskej armáde 600- 800, t. j. nie ani 1 %. Nie vždy zbehnutie malo politický dôvod. Pre porovnanie: v nemeckých službách slúžilo cca 1 milión sovietskych občanov, ďalšie státisíce v rámci miestnej polície. Je to absolútne i relatívne oveľa viac. Frontová jednotka (Rýchla divízia) bola stiahnutá z frontu vtedy, keď je Nemci poslali kryť nemecký ústup a takmer nemala ťažké zbrane. Vtedy tretinu z nej obkľúčili sovietske tanky a 2 000 vojakov sa nechalo zajať (odpor by bol samovraždou). Propaganda potom z toho urobila zbehnutie. Takto oslabená, málo vyzbrojená a málo bojachtivá jednotka sa už do frontových bojov nezapojila, ale ešte niekoľko mesiacov bola v ZSSR.
Aj keď Česi nebojovali na východnom fronte, okrem tých, ktorí sa prihlásili za Nemcov, obyvateľov Hlučínska a pod., mnohí Česi vyrábali zbrane pre Nemecko. Česko bolo veľmi významným producentom zbraní pre Nemecko. Vyzbrojiť niekoľko miliónov vojakov je významnejšie, ako poslať niekoľko desaťtisíc vojakov bojovať. Objektívne je to kolaborácia. Podľa rozsahu je to masová kolaborácia. Tých ľudí však neodsudzujem, pokiaľ nerobili nadprácu: časť pracovala nadčas kvôli vyšším prídelom alkoholu a cigariet. Slováci sa neobrátili k Čechom chrbtom, keď Hitler vyhrával: Česko by Nemecko okupovalo v každom prípade. Mám pre teba otázku: Ak by Slovensko obsadilo Maďarsko a Česko by si mohlo zvoliť samostanosť za predpokladu, že nebude právnym nástupcom Česko-Slovenska, alebo sa nechať okupovať Nemeckom, čo by malo urobiť ?
Pražské povstanie vzniklo z omylu:rozšírila sa mylná správa, že Nemecko kapitulovalo.
Ak by som chcel propagandisticky interpretovať hisóriu, tak by som sa oháňal faktom, že výsadky mali najväčšiu odozvu na Slovensku.
Najprv by som sa mal snažiť dostať sa k faktom, aj keď málo dostupným, a až potom vášnivo niekoho odsudzovať a vytvávať zbytočné spory.
44 Radola // Feb 2, 2008 at 4:28
Ano,to je to co mě nejvíc tíží,my jsme byli Protektorátem a vy jste měli autonomní,plnohodnotný stát a veškerou státní správu ve svých rukou…
45 Runner // Feb 2, 2008 at 4:45
To radola: Máte recht, my dva nikdy nenajdeme společnou řeč. Český vlastenec nikdy nenajde společnou řeč se zaslepeným demagogem bolševického ražení. Musím říci, že vaši učitelé na základce odvedli dobrou práci.
46 Runner // Feb 2, 2008 at 4:47
To arkan a ostatní Slováci: Chlapi, radil jsem to Arkanovi dobře: nenechte se vytočit, je to zbytečné. Prostě starého psa novým kouskům nenaučíte, navíc když myšlení vlastní hlavou tolik bolí…:-))
47 Radola // Feb 2, 2008 at 5:06
Runner:Vy a vlastenec,hmm,odkdy se český lev paktuje s háknkrojcem,ano jsem protiněmecký,a proto ve vašich očích bolševický.Bože,kecy hodné Krychtálka nebo Vajtauera..
48 Arkan // Feb 2, 2008 at 5:35
Runner
Mna Radola nevytočil ale na niektoré veci jednoducho nejde nereagovať. V rámci diskusie je úplne normálne, že sú rozličné názorové tábory ale kto sa aspon snaží byť objektívny naštuduje si literatúru z viacerých zdrojov a nie len z jedného poplatného svojej dobe.
49 Plenkovič // Feb 2, 2008 at 6:10
Arkan: Tak to teda prr…!Podle sčítání obyvatel žilo k 31. 12. 1938 na Slovensku 77 488 Čechů většinou státních zaměstnanců se svými rod. příslušníky. Už týden po Mnichovu v září 1938 Hlinkova strana se militarizovala a začalo vyhánění Čechů. Tehdy se vystupňovala ostrá protičeská propaganda. Stále častěji se konaly demonstrace pod heslem “Preč s Čechmi!”, Česi peši do Prahy!”, “Čecha do mecha, mech do Dunaja!” a docházelo vůči nim k pogromům. Nakonec se v prosinci 1938 česká a slovenská strana dohodly, že 9 000 českých státních zaměstnanců bude přeloženo do českých zemí.
Po vyhlášení samostaného Slov. štátu v březnu 1939 tamní vláda rozhodla nevázat se prosincovou dohodou a odsunout všechny Čechy, kteří se mezitím ocitli v postavení cizích státních příslušníků. Podle dostupných pramenů do 1. 10. 1943 byl odsun téměř všech Čechů v podstatě ukončen. Zůstalo pouze několik set nepostradatelných odborníků a jejich rodinných příslušníků. Je na Vás jestli chcete či nechcete věřit oficiálním statistikám. Nic Vám nevnucuju ale předem odmítám ľudácký argument, že Češi byli překládání na Slovensko za trest.
Neznám případ, kdy po rozdělení ČSSR byl jediný Slovák vyhnán z Česka. Každý si mohl svobodně zvolit ve kterém státě chce žít. Této možnosti využilo i statisíce tisíce slovenských Cikánů, čímž ČR zvýšila svůj počet obyvatel na 1O.mil. O optování početné skupiny slovenských židů pro ČR, kteří se etablovali do významných státních funkcií za komunistů a tak výrazně posílili židovskou komunitu v Praze, ani nemluvě.
50 Arkan // Feb 2, 2008 at 6:50
A teraz čo si tu budeme navzájom donekonečna vyčítať krivdy? O toto ti ide?!
Áno Česi boli zo Slovenska odsunutý ale netrieskaj tu voloviny o protičeských pogromoch. To si kde čítal, v Bosorke? To aj ja môžem povedať, že Homolov puč bol protislovenský pogrom organizovaný centrálnou vládou v Prahe!
51 Štefan // Feb 2, 2008 at 7:04
To Plenkovič:
Dohoda o odsune českých zamestnancov sa do vzniku Slovenského štátu nezačala uplatňovať. Česká strana argumentovala tým, že musí umiestniť tých zamestnancov, ktorí stratili prácu v pohraničí. Situáciu zhoršil tzv. Homolov puč na Slovensku (napr. v Prešove vojaci strieľali do študentskej manifestácii) pred vyhlásením samostatnosti, ako aj to, že v Česku súkromníci prepúšťali slovenských zamestnancov, ktorí potom museli odísť na Slovensko (desaťtisíce ľudí). To, ako aj vznik samostatného štátu spôsobil nárazovitý odchod českých zamestnancov zo Slovenska. Tým slovenskí občania začali mať prednosť v zamestnaní pred cudzími štátnymi občanmi, ako to je všade na svete. Dovtedy boli aj Česi na Slovensku uprednostňovaní v štátnej službe, napr. z
4 000 četníkov na Slovensku bolo len 600 Slovákov. Ak stratili zamestnanie, podľa vtedajšieho zákona boli príslušní do domovskej obce. Netýkal sa súkromníkov, ktorí sa živili sami a miešaných manželstiev. Takže na Slovensku ostala asi tretina Čechov- cca 30 000 (podľa sčítanias obyvateľstva; časť Čechov, aby mohla ostať, sa pehlásila za Nemcov. Tí, ktorí odišli, nikto nebral majetok, ako to luhal Richter. Nedochádzalo ani k nijakým pogromom. Ak áno, povedz kedy a kde. Nie je problém to preveriť. Predpokladám, že nie je Čechom. Česi prichádzali na Slovensko z rôznych dôvodov: niektorí tu boli preložení v rámci diciplinárneho trestu (nereprezentovali bežného Čecha), niektorí prišli nezištne pomáhať Slovensku. Svet nie je čierno- biely, ale pestrý.
52 Plenkovič // Feb 2, 2008 at 11:23
“Spojitost české a židovské otázky názorně předvedl poslanec slov.sněmu Pavol Čarnogurský, otec nynějšího politika Jána Č. když prohlásil, “že ľuďáci vyhnali ze školství po 6. říjnu 1038 v první řadě 126 židovských učitelů, kteří údajně v důsledku své rasové příslušnosti stáli v opozici vůči národní a křesťanské výchově slovenské mládeže a 884 českých učitelů”. Národovec Čarnogurský jaksi rychle zapomněl, že bez české pedagogické intervence, která po roce 1918 přišla Slovensku obětavě na pomoc, by sotva existovala škola, kterou postavil národ!” Tolik Ján Mynárik, (*1933) slovenský historik a publicista…
Suchá řeč čísel: V době vzniku Československa v roce 1918 bylo na Slovensku 94 slovenských obecných škol, nebyla tam ani jedna měšťanka, ani jedna střední a ani jedna vysoká škola.
Po ukončení “nadvlády Čechů” 14.března 1939 zůstalo po nich na území Slovenska “pouze” 3277 obecných škol, 175 měšťanek, 52 středních škol, 125 odborných středních a vyšších škol a 2 školy vysoké. Odměnou bylo vyhnání českých učitelů, jen od října 1938 do prosince 1943 bylo ze Slovenska vyhnáno přes 2000 českých učitelů. Churchill by možná řekl, že věří jen těm statistikám, které si sám zfalšoval, ale vzhledem k výroku poslance Čarnogurského, podepřeného slovenským historikem Mynáríkem nemám důvodů této statistice nevěřit. Milí slovenští přátelé, vzpomeňte Karola Kuzmányho a jeho hymnickou píseň “Kto za pravdu horí” a nezlobte se na zrcadlo.
53 Arkan // Feb 2, 2008 at 12:46
Plenkovič
Ešte stále tvrdíš, že na Slovensku došlo k protičeským pogromom?
54 Runner // Feb 2, 2008 at 15:41
V tomto případě musím souhlasit s Plkovičem. Mám dojem že jsem četl, že když Maďaři následovně po osamostanění na SK zaútočili, projevil se najednou žalostný nedostatek důstojníků a odborníků, zvláště pilotů, a někteří Češi, kteří se ještě nestačili odsunout, byli požádáni, aby zůstali a pomohli bránit Slovensko. Někteří to i učinili. Mám to někde v literatuře, ale nechce se mi to teď hledat. O pogromech na Čechy nevím nic - myslel jsem že pogromy jsou výsadou a privilegiem Židů?
Ale pravdou je, že nemá cenu si donekonečna předhazovat staré křivdy a dluhy. Někteří Slováci si nevidí na špičku nosu, ale to někteří Češi také ne. My jsme v roce 1919 pomohli Slovákům proti Maďarům, dalo by se říct že jsme je vyrvali z maďarského objetí, a chtěli jsme aby nám oplátkou pomohli proti Němcům. To se ale nestalo, naopak Hlinka se spojil s Henlainem. Slováci nám, podle mého soudu, dluží, ale s tím nic neuděláme. Když jsme do spojenectví s nimi v roce 18 šli, věděli jsme že to je zaostalá země a že se tam bude muset hodně investovat. Tak jaképak teď výčitky? Co jsme si, to jsme si. Třeba jednou budeme rádi, že jsme to udělali a bratrům Slovákům pomohli jak jsme nejlíp uměli. Vždyť mít dobrého bráchu není k zahození, ne? :-))
55 Arkan // Feb 2, 2008 at 16:44
Ten záver sa mi páči je taký pozitývny : )
Jaj bratia len ešte z tej histórie sa čo to doučiť a bude to dobré.
56 Peter // Feb 3, 2008 at 5:21
To Runner:
Hlinka sa nespojil s Henleinom. Henlein sa o to pokúšal, nemecká delegácia navštívila v r. 1938 Hlinku v Ružomberku, ale Hlinka to odmietol. Počas mobilizácie v r. 1938 Slováci nielenže riadne nastúpili do armády (na rozdiel od časti sudetských Nemcov), ale dokonca popredný predstaviteľ Hlinkovej slovenskej ľudovej strany Sidor v rozhlase vyzval k obrane Česko- Slovenska. Ináč nielen v armáde, ale hocikde v štátnych službách mohol ostať Čech, ak bol potrebný: napr. vysokoškolskí učitelia- napr. ekonóm Matura, v armáde pplk. Urban.
To Plenkovič: slovenských učiteľov bolo pomerne dosť i v Uhorsku, len sa nehlásili za Slovákov. Keď odpadla nútená maďarizácia, školstvo sa mohlo poslovenčiť do značnej miery samotnými Slovákmi. Avšak česko- slovenský štát týchto ľudí často odmietal. Napr. na Univerzitu Komenského, ktorá vznikla namiesto Alžbetínskej univerity, nechcel prijať prof. Tuku, najmladšieho vysokoškolského učiteľa v Uhorsku. Tuka sa potom obrátil proti čeko-slovenskému štátu. Miesto slovenských kvalifikovaných učiteľov sa často prijímali za učiteľov nekvalifikovaní učitelia z Česka, ktorí však boli protikatolícki zameraní. Aj to bola jedna z príčin nezhôd medzi časťou českého a slovenského národa v tej dobe.
57 Radola // Feb 3, 2008 at 6:16
Arkan:Prosím tě nehraj si tu na historika,mezery ohledně česko-slovenských(tu pomlčku jste vymysleli vy) vztahů chybí hlavně tobě.To,že byli během března 39 vražděni čeští vojáci,jak v BA tak hlavně při jejich heroické obraně na Zakarpatské Ukrajině je fakt,žádná dnešní pseudohistorická fabulace.Příjde mi,že ten kdo tu obrací dějiny jsou naši bratři ze Slovenska,zrada se hodnotí jako akt osamostatnění se,připojení k ose jako akt hrdinství..
Milý přátelé,bez programu posílání české inteligence,četnictva,vojska nebo stavebních odborníků,by slovenský východ(nejen on samozřejmě)byl ještě v padesátých letech v době Paleolitu,takže jen pořád nadávejte na českou knutu…
58 Arkan // Feb 3, 2008 at 7:45
Ja sa nič nehrám, totižto ja históriu študujem priatelu, tak si tieto táraninky rozprávaj niekomu inému.
Vraždený?
No zrejme narážaš na nezákonný vojenský zákrok nazývaný “Homolov puč”.
Ja som netvrdil, že nám Česi v počiatkoch nepomohli, lenže nič nie je čiernobiele ako to prezentuješ ty. Mohol by som ti sem nahodiť desiatky materiálov ktoré by ťa vyviedli z mnohých tvojich omylov lenže v tvojom prípade to nemá význam pretože si extrémne antislovensky zameraný a z takými ludmi ja nekomunikujem. Samozrejme pokial nezmenia názor.
59 Plenkovič // Feb 3, 2008 at 8:06
Peter: Dr. TUKA Béla (Vojtech) 1880- Po studiích práv v Budapešti byl B. Tuka v letech 1907-14 profesorem na právnických fakultách v Pécsi a v Budapešti. V letech 1914-19 byl profesorem mezinárodního práva na maďarské Alžbětinské univerzitě v Prešpurku (Bratislavě). Historikové tvrdí, že neuměl pořádně slovensky.
V říjnu 1929 za dlouholetou činnost proti republice a špionáž ve prospěch Horthyho Maďarska byl odsouzen k 15 letům vězení.
Tuka byl z vězení propuštěn v červnu 1937 na základě milosti prezidenta Beneše. V letech 1938-39 se už čile podílel na rozbití Československa. Ve Slovenské republice byl Tuka předsedou vlády, ministrem zahraničí a jedním z nejdůslednějších prosazovatelů nacistické ideologie do praxe i plné závislosti Slovenska na hitlerovském Německu. V létě roku 1946 byl Národním soudem v Bratislavě odsouzen k trestu smrti a popraven. Pán Peter, lepší příklad mučedníka z těch Kdo za pravdu hořeli jste tu opravdu nemohl uvést!
P.S. Ve svém posledním příspěvku, ve kterém cituji slovenského historika Jána Mynárika se pro nesprávné uvedení jeho jména omlouvám. Ve skutečnosti jde o prof. Jána Mlynárika, autora četných publikací z novodobých slovenských dějin.
60 Peter // Feb 4, 2008 at 2:09
Radola:
Nepoznám dobre dejiny Podkarpatskej Rusi, ale čo sa týka Slovenska, môžem uistiť, že ani jeden český vojak nebol zabitý Slovákom. Možno na slovensko- maďarskej hranici príslušníkmi maďarskej teroristickej organizácie.
Ináč na Slovensku boli vysoké školy už od 15. storočia, takže s paleolitom si to prehnal. Z východného Slovenska pochádzal vynálecza Petzval, zo západného Slovenska vynálezca Jedlík, dedinský farár, objavil viaceré veci ešte pred Faradayom. Architektonické klenoty na východnom Slovensku sú tiež už od stredoveku, napr. dóm v Košiciach.
Pomlčka v názve Česko-Slovensko sa objavuje na úradných dokumentoch v parížskych rokovaniach v r. 1919, bola obficálnym názvom aj v druhej republike.
Plenkovič: Neviem, čo si chcel povedať svojim príspevok, ja som Tuku neuvádzal ako mučeníka, len ako schopného odborníka, ktorého nový štát odvrhol. Mimochodom, svojim odbojom voči Česko- Slovensku, nerobil nič iné, než Masaryk voči Rakúsko-Uhorsku.
P. S. V predošlom príspevku som omylom uviedol Urbana miesto Tlacha. Tlach nielenže ostal v slovenskej armáde, ale aj počas povstania v r. 1944 velil jednej zo 6 taktických skupín povstaleckej armády.
61 Plenkovič // Feb 4, 2008 at 4:01
Peter: Pro Kristovy svatý rány! Copak zde někdo zpochybňuje schopnosti, statečnost a um Slováků, anebo jim upírá existenci jejich památek? Naopak je obdivuhodné, jak si díky svým národním buditelům vytvořili národní jazyk a povědomí vlastní identity v situaci, kdy byli téměř tisíciletí vystaveni soustavné maďarizaci a Slovensko bylo pro Uhry pouhou Horní zemí a na Slováky pohlíželi jako na “Tóth nem embér - Slovák není člověk”!
Tento Vámi proklamovaný schopný odborník Tuka, maďarizátor a pozdější germanizátor byl za špionáž a rozvracení státu za prvé republiky už v r. 1927 odsouzen na 15 let. Sám autor článku, ač velmi příznivě nakloněn Tisovi o Tukovi píše: “Dr. Tiso se několikrát chtěl vzdát presidentské funkce ale nakonec to nikdy neudělal, protože věděl, že Němci by za jeho následníka prosadili doktora Tuku, který byl výrazně proněmecký a zavedl by na Slovensku nacionální socialismus podle německého vzoru. Slovensko by tak přišlo i o svou sice omezenou, ale stále samostatnost v rozhodování a stalo by se slepým vazalem Říše”.
Nakonec tento všeho schopný organizátor byl v roce 1946 odsouzen slovenským Národním soudem k smrti a popraven. Zdůrazňuji slovo Národní soud, když už neuznáváte Slov. Národní povstání ale připouštíte existenci jakéhosi povstání na Slovensku v r. 1944. Tak máte o jednoho národního mučedníka více. I my jsme měli své Moravce, Krychtálky a Rysy-Rozsévače, K.H Franky, Henleiny a Pfitznery.
Minulost nezaženeme jako obtížnou mouchu …
62 Peter // Feb 4, 2008 at 5:00
Plenkovič:
Pán Plenkovič,
tzv. Národný súd bol zložený zo zástupcov víťazov, predovšetkým komunistickej strany. Tí nepredstavovali národ, len jeho časť, dokonca len menšinu národa. Preto označenie Národný súd je propagandistické, ktoré neodráža skutočný stav. Neviem, či budete tvrdiť, keď za komunistov súdili tzv. sudcovia z ľudu, že títo predstavovali ľud. Na ilustráciu, predseda súdu s Tisom, Igor Daxner, ako komunista urobil kariéru aj po r. 1948, keď bol členom Najvyššieho súdu. Vtedy organizoval spoločné porady prokurátorov a sudcom k jednotlivým politickým procesom. Pritom obe zložky mali byť prísne oddelené. Aj tzv. ľudové milície tvorili len stúpenci režimu, organizovaní v KSČ. Máte pravdu, minulosť nezaženieme.
63 Plenkovič // Feb 4, 2008 at 8:59
p.Peter:U nás se vžilo SNP jako pojmenování událostí na Slovensku z r. 1944, tedy jako t.zv. terminus technicus k odlišení od Varšavského nebo Pražského povstání,přičemž je obecně známo, že v SNP bojovali mimo Slováků i příslušníci jiných národností. Velmi mnoho Čechů se poklonilo památce padlých u pomníku francouzských partyzánů pod Strečnem, ve Vrútkách či na Jankovom Vršku, v Muzeu SNP v BB a představte si, že byli i takoví nekvalikovaní (a patrně i blbí) čeští kantoři, kteří se svými třídami v době totality navštívili i Štefánikovu mohylu na Bradle, riskujíce tím ztrátu zaměstnání v době, kdy si Slováci sami strhli svého Štefánika před bratislavskou Redutou. Takže pán Peter, přes Váš názor, že jde o propandistický trik komunistů, si přivlastnit a nazvat povstání jako “národní” mi nejde na rozum, proč je II. světová válka nazývána “SVĚTOVOU”. Je přece známo, že v Evropě neválčilo Švédsko, Švýcarsko, Portugalsko, Španělsko, část. i Turecko a v Asii, Africe, jižní Americe desítky dalších států a nikdo kvůli tomu netvrdí, světová válka neexistovala.Britové mají svůj Trafalgar, Poláci Grunwald, Řekové měli ve své historii bitvu u Termopyl, či Marathonu, na které s hrdostí vzpomínají i po tisíci letech. Mají Slováci jako národ tolik podobných událostí, aby mohli vyloučit ze své historie bojové tradice jen kvůli údajnému propandistickému názvu? Co se stalo, nemůže se odestát! Zdraví Plenkovič.
64 Golda // Feb 4, 2008 at 11:58
Plenkovič: To nemá chybu. Lituji slzí,které jsem utírala na Dukle a Kremničke; asi jsem plakala na nesprávných hrobech.
65 Drifter // Feb 5, 2008 at 3:36
Pan Plenkovic:
Diky za to ze jste to tak dobre napsal a potvrdil to co mi otec (Moravak do kosti) nekolikrat rekl. Ucitele Ceske narodnosti odesli na Slovensko ucit Slovaky slovensky jazyk. Delali to radi, Slovaci byli bratri a zustanou nam nejblizsi ve Slovanskem svete. Slovaci chodili za praci do Ceska (ja si pamatuji jen drateniky) protoze jejich zeme byla nesmirne chuda a nevzdelana. Skoda ze se nezachovali k nam tak jako my k nim. Bez Ceskeho naroda by byli pod Madarskou botou a dnes nedelitelnou soucasti Madarska. S Madary mame skusenosti od Krale Otakara II a myslim ze kazdy Cech vi co by Slovensko ocekavalo od tohoto naroda. Nevim proc si Slovaci porad mysli ze byli neco vic nez to co historicky byli, jako by na tom nekomu zalezelo. Pri navsteve v zamori (Kanada a USA) tyto otazky jsou zive tak jako by dnesni. Slovaci stale mluvi o “Velikosti Slovenska” a nedovedou si uvedomit ze na svetovem meritku to nikoho nezajima a ze ani jedna desetina jednoho procenta svetoveho obyvatelstva nevi kde Slovensko je a nebo existuje.(to jen tak bokem, Cesko a Moravsko na tom neni o nic lepe)
Rozhodne souhlasim s nazorem ze Tiso byl posouzen svou generaci at spravne nebo nespravne. Nase generace nema pravo moralne soudit to co se stalo v minulosti kterou jsme nemeli moznost ovlivnit tak jako nemame pravo prepisovat historii kterou stvorili ti kteri ji prozili.
Nase nazory zustanou jen to: nazory.
Jako Slovansky narod, Slovane by meli zit pro to, co je spojuje a ne co rozdeluje.
66 Ladislav // Feb 5, 2008 at 17:08
Drifter: Nezazlievam Vám tieto názory, keďže ste si ich pravdepodobne formulovali z boľševicky vyprofilovanej histórie. Jedine na čom sa vo Vašom príspevku jednoznačne zhodneme je Vaša posledná veta. Otázka: koľko kníh od slovenských historikov ako napr. p. Irša, Milan S. Ďurica, František Vnuk, Róbert Letz a pod. ste si stihli prečítať na dokreslenie Vami okyptených znalostí slovenských dejín? Prestaňte už konečne trieskať hlúposti Slovákom o nejakej zrade, pretože toto Vám mohlo slúžiť akurát za čias socializmu a pragocentrizmu. Aj samotný článok o našom prvom a zatiaľ jedinom skutočnom prezidentovi hovorí veľa, keďže tieto informácie boli za socializmu, riadeného z Prahy neprípustné . Ako ste nám Vy pomohli s Maďarmi, ak už sme pri tom? Asi tak, že Beneš si ich držal, ako piatu kolónu proti Slovákom na južnom území Slovenska. Niečo na ten štýl, ako si socialista Tito držal Albáncov proti Srbom v Kosove. Dnes tu máme výsledok v podobe samostatného Kosova a budúcom Slovensko-maďarskom spore. Vy máte pre zmenu budúcnosť vytýčenú v americkej zadnici aj s radarom v “Prdoch”. Uvediem niekoľko dejinných udalostí z čias spred rozdelenia, aby ste pochopili kto Vás zradil. Česi nezradili Slovákov a Slováci Čechov. Jediný, kto nás zradil boli politici neuznávajúci slovenský národ(viď príklad, porušenie pitsburgskej dohody), ale len jeden národ a to Československý. 9. marec: Predseda česko-slovenskej vlády Beran zvolal na spoločné zasadanie všetkých slovenských ministrov. Na zasadaní česko-slovenskej vlády, ktoré bolo vyhlásené za tajné, predseda Beran ostro napadol slovenských ministrov obviňujúc ich z protištátneho separatizmu. Počas rokovaní pozvali Karola Sidora k telefónu, ale keď vyšiel zo zasadacej miestnosti, česká tajná polícia ho zaistila. Po jeho hlučnom proteste zaviedli ho k prezidentovi republiky Dr. Háchovi, ktorý mu oznámil, že pozbalvil úradu predsedu slovenskej vlády Tisu a ďalších troch ministrov. To znamenalo úplné odstránenie legitímnej autonómnej vlády Slovenska, lebo z dvoch úradu nepozbavených ministrov jeden, Jozef Sivák, sa nachádzal v Ríme na slávnosti korunovácie nového pápeža Pia XII., a keď sa o tom dozvedel, menovanie neprijal. Všetka moc teda formálne ostávala v rukách ministra Pavla Teplanského, o ktorom dnes vieme, že bol dôverným spravodajcom pražskej vlády.Sidor protestoval proti takýmto zásahom do slovenskej autonómie a vzdal sa svojich funkcií v pražskej vláde. Kým sa toto odohrávalo v Prahe, na Slovensku už skutočnú moc preberali českí generáli, ktorí vyhlásili stanné právo a dali uväzniť a odvliecť do Čiech asi 200 popredných slovenských politických činiteľov, nevynímajúc ani poslancov napriek ich imunite. 10. marec: Minister Chvalkovský hneď ráno informoval o vojenskom zásahu na Slovensku nemeckého diplomatického zástupcu, ako aj talianskeho veľvslanca, lebo úzkostlivo očakával reakciu z Berlína. Ubezpečoval, že nechce absolútne nič podniknúť, čo by bolo proti zámerom nemeckej politiky. Ako došlo k vyhláseniu samostatného slovenského štátu viete z článku. Po rokoch český historik Bohdan Chudoba takto komentoval slovenský 14. mrec 1939: “Ale touha po samostatnosti byla mezi Slováky taková, že se při vyvrcholení osudných událostí v údobí 1938-39 nakonec nenašel jediný slovenský poslanec, ktrerý by byl hlasoval proti zřízení samostatného slovenského státu.” Ak by sme ostali po prvej svetovej dva rovnocenné národy v Česko-Slovenskom štáte a nebola porušená Pitsburská dohoda, ktorú znevážili práve Masaryk s Benešom možno by to bývalo ináč. No my sme chceli len čo nám zaručovali a na čom sa dohodli Štefánik, Beneš, Masaryk. Nestalo sa, a aj to sú plody tohoto podvodu, hoci ako národy máme k sebe najbližšie a vždy, dúfam, aj mať budeme. Krv nie je voda!
67 Pozorovatel // Feb 5, 2008 at 17:55
Jen bych pro upřesnění k Plenkovičovi dodal, že na základě smluv s USA vyhlásily válku Německu a Japonsku téměř všechny státy Střední a Jižní Ameriky.
68 Plenkovič // Feb 6, 2008 at 3:33
No a co jako?
http://www.youtube.com/watch?v=ricDiw7-rRg&feature=related
69 Radola // Feb 6, 2008 at 4:14
Mno,tak abychom to shrnuli Slovensko nezradilo,nepotřebovalo naši ekonomickou ani vojenskou pomoc,po první sv.válce nebojoval ani jeden český voják proti Maďarům,následné výpady beckovského Polska odrážela hrdá Hlinkova garda.Česká pomoc zaostalému východu a středu SK je jen bolševický žvást..jo a abych nezapoměl,vojáci Sl.štátu byli samý Rytířský kříž,jak byli pro WH platní..Ach bože.
70 Plenkovič // Feb 6, 2008 at 5:34
Ladislav: S negativní reakcí bylo počítáno. Je zbytečné se vracet k pittsburským dohodám a tam vidět prapříčinu všeho. Obviňování, že Češi jsou ovlivněni soudružkou učitelkou a komunistickou propagandou je zjednodušený pohled na historii a spoléhat, že pamětníci událostí z roku 1939 - 45 už vymřeli, je naivní. Oni totiž vstanou noví bojovníci a kostlivci ze skříně vypadnou v okamžiku, kdy to nejméně čekáme. Tato diskuze je toho názorným důkazem. Obhajovat tak kontroverzní osobu až k adoraci s provoláváním “Pane první prezidente SR, čest Vaší památce, Na stráž!” (Lad. Malý), je v Česku vnímáno jak provokace, stejně drzou provokací je dávat rovnítko mezi poválečné vystěhování Němců z různých zemí Evropy na základě Postupimské dohody a odesílání slovenských židů na jistou smrt za úplatu 500 DM (Polownik). Důsledky této neprozřetelnosti na slovenskou mladou generaci si můžeme poslechnout in natura v mnou uvedeném odkaze, kde dávají Hitlera s Tisem Tisa na stejnou rovinu, včetně fotografií. Námět k zamyšlení: co asi na to říkají nahoře Slovák Gabčík a Čech Kubiš?
71 Radola // Feb 6, 2008 at 8:59
Plenkovič:To si zas vysloužité pojmenování,až sem přiběhne třeba …Runner a začne vykřikovat něco o teroristech z Anthropoidu?!
Redakčně kráceno pro urážení spoludiskutujícího.
72 Ladislav // Feb 6, 2008 at 11:50
Pán Plenkovič, Vaše myslenie je skutočne v plienkach a jasne svedčí o známkach indoktrinácie zasiatej do Vašej nešťastnej hlavy. Nezabudnite, že Pitsburgská dohoda bola základným rámcom od ktorého sa mal odvíjať život Slovákov v národnom štáte. Jednoducho sme boli podvedení, čo si kostlivec zo skrine nikdy nepripustí a bude to vždycky marginalizovať, no my a hlavne naša reprezentácia, sme nezabudli. Neposkytli ste žiaden argument, a ako typický farizej ste sa tu začali oháňať židmi, pričom aj z protektorátu boli vyvážaný na nútené práce a neskoršie vysvitlo, že sa v mnohých prípadoch jedná o likvidáciu týchto postihnutých. 25. 10. 1942- Z Prievidze odišiel posledný transport Židov zo Slovenska. Od 25. marca do 25. júna 1942 bolo vysťahovaných asi 52 000 Židov. Potom bolo vyvážanie prakticky zastavené. Židovsky historik G. Reitlinger v tejto súvislosti hovorí, že slovenská vláda sa ako prvá vzbúrila proti hitlerovskému “konečnému riešeniu židovskej otázky”. Ale na jeseň odišli ešte dva alebo tri menšie transporty. Podľa najspoľahlivejších prameňov až do úplného zastavenia transportov bolo zo Slovenska vysťahovaných spolu 57 752 osôb. Od toho času až do jesene 1944 sa Slovensko stalo útočišťom mnohých Židov prenasledovaných v susedných státoch. Podľa svedectva jedného z vedúcich celej akcie, ktorým bol nemecký poradca pri slovenskej vláde SS-Hauptsturmfuhrer Dieter Wisliceny, 17 000 Židov z prvých transportov ostalo na žive a podľa veliteľa tábora v Osvienčime Hossaboli boli jeho “najlepšími pracovnými silami”. Odsun toľkých občanov židovského pôvodu postihol aj Komunistickú stranu Slovenska. Píše o tom “Prehľad dejín KSČ na Slovensku”, ktorý vydal V. Plevza v roku 1971: “Tragédia slovenských Židov sa čiastočne prejavila aj v zložení ilegálnej štruktúry KSS. Kým v rokoch 1939-1942 sa angažovalo v ilegálnej KSS pomerne veľa komunistov židovského pôvodu, po deportáciách nastal úbytok”.
73 Plenkovič // Feb 6, 2008 at 13:09
Pane Ladislave:
Rád připouším indoktrinaci bolševickou propagandou, žil jsem v ní desítky let. Měl byste doplnit, kdo nás infikoval, soudruzi Široký, Husák, Biľak, i Dubček nebyli zrovna českého původu. Ač typický farizeus nebyl jsem to já, kdo vytáhl židovskou kartu, račte si pozorně přečíst, co jsem napsal. Byl to sám autor článku Polownik, který tak učinil v rámci své apologetiky Tisovy politiky. Já tuto potřebu nemám, vím že ospravednit a okecat se dá prakticky všecko. Pokud jsem Polownika citoval, tak v rámci protestu k jeho formulaci, když klade rovnítko mezi poválečným přesídlením Němců z řady evropských zemí a uvádí, že jde o akt totožný s vysídlením slovenských židů. To považuji za urážku ze strany přepisovatelů dějin. Ve všech svých příspěvcích jsem důsledně dbal, abych se opíral o slovenské autory a dostupné slovenské statistiky, o židech nepadlo ani slovo.
Důsledky přepisování dějin na naši mladou generaci vidím ve videu, které jsem uvedl a doporučuji ke shlédnutí. Věřím, že nejste slepý ani hluchý, jenom odmítáte vidět a slyšet. Asi nejsem ten správný vlastenec podle Vašeho gusta, je nová doba, dnes host vyhazuje vrchního. Gabčík byl pomýlený, jeho vlast se za něho stydí! Gabčíkovo si přejmenujte na Tuka Béla Város, Hviezdoslavovo náměstí na bulvár Jozefa Tisa, nemám proti tomu nejmenších námitek, dělejte si co chcete, jste v autonomním státě. Jen si laskavě uvědomte, že jste hostem na českém webu a nevymývejte nám mozky názory k nimž nemá většina naší veřejnosti nejmenší průnik. Já to na Vašich webech taky nedělám. Bez urážky ale s důrazem. Zdraví Pl.
74 Golda // Feb 6, 2008 at 14:51
Ladislav:
Na hrubý pytel,hrubá záplata. Nikdo zde o Vaše rozumy nestojí.
75 Radola // Feb 6, 2008 at 15:06
Je vidět,že Runner je tu hýčkaný,když jsem ho nazval nacistou,admin to pečlivě smázl.To,že Plenkoviče a mne tu častuje bolševikem či Židem,tu být může,to přece není urážení,že?!
76 Ladislav // Feb 6, 2008 at 15:17
Už po druhý krát ostávate hluchý a slepý na mnou uvedené. Neviem o tom, že prístup na túto stránku je prístupný len pre tých správnych vlastencov “podle Vašeho gusta”. Dovolím si Vás upozorniť, pri všetkej slušnosti, že táto téma je o prvom slovenskom prezidentovi. Zamiešali ste do toho ľudí proti ktorým práve Tiso bojoval. Ak už sme pri boľševikoch, tak nedovolím nespomenúť ešte niekoľko faktov proti vašej boľševickej indoktrinácii dejín. 7. júl 1944: Piate ilegálne vedenie KSS vypracovalo syntetickú správu o vývine na Slovensku po 6. októbri 1938, určenú vedeniu KSČ do Moskvy. V nej píšu: “Hospodárske otázky sa podarilo dobre zvládnuť, a to i k prekvapeniu ľudí režimu svojho času naklonených. Dnes je na Slovensku pomerne dosť tovaru, zásobovanie funguje vcelku dobre, oproti tým územiam (Čechy, Maďarsko, Nemecko, Poľsko) je na Slovensku najlepšie, a to tak čo do výšky reálnych miezd, ako aj čo do možnosti zakúpenia tovaru. Platy zamestnancov a robotníkov sa mnohokrát zvyšovali, závody majú rôzne zásobovacie výhody, o nedostatku základných tovarov pre konzum nemôže byť ani reči. Slovenská koruna je v obchodnej Európe najlepšou menou, doma má predbežne plnú dôveru, ľudia ukladajú ešte peniaze, nie je tu útek k naturálnym obchodom, aký pozorovať v okolí, nábehy k inflácii sú vyvolávané skôr nemeckým obchodom, aký pozorovať v okolí, nábehy k inflácii sú vyvolávané skôr nemeckým nátlakom v hospodárstve než domácimi pomermi, ceny spotrebných tovarov na čiernom trhu sú 1-5 násobok úradnej ceny, často držia i pri cene úradnej, kým napr. v Čechách dostupujú aj 100-200 násobku. Vcelku možno povedať podľa 6-ročných skúseností, že Slovensko je schopné hospodársky a finančne samostatne existovať a má dnes aj potrebné sily, i výrobné predpoklady ku konkurencii medzinárodnej. Fakt je, že tento štát má samostatnosť, a to takú, aká je možná vo vojne. Niet sporu o tom, že vznikla z milosti Hitlera a že z tejto milosti ešte existuje. Už tisíckrát panovala tu panika, že Nemci obsadia Slovensko. Dodnes sa tak nestalo. Svoje vnútorné veci si vedie režim sám. Hospodárstvo si riadia domáci ľudia. Zákonodarstvo, školy a pod. sú vedené domácimi ľuďmi. Vplyv nemecký je veľký, ale pritom nie tak, aby samostatnosť bola hlúpou maskou. Napríklad gestapo na Slovensku za celých 5 rokov nezatklo jediného občana. Keby mal tento štát iný obsah a bol vedený iným režimom, nehovoriac ani o zámene spojencov, nedalo by sa nič proti nemu namietať zo slovenského stanoviska”.
Viete pán Plenkovič, na Slovensku po 2. svet. vojne vyhrali v slobodných voľbách demokrati, kým v čechách boľševici, proti ktorým Tiso bojoval. Po tom prišiel rok 1948 no a Slováci sa vďaka sovietskobenešovským národným frontom dostali opäť do závozu, politického, ekonomického, hospodárskeho atď. Kto vládol naším bratom Rusom, to hádam viete, a ak nie tak Vám to rád prezradím.
1. Rada národných komisárov
1. Predseda Rady – Uľjanov-Lenin (Zederbluem) Žid (po matke)
2. Komisár zahraničných vecí Čičerin Rus
3. Komisár národných záležitostí – Džugašvili (Stalin) Gruzín
4. Prezident Najvyššej hospodárskej rady Urin (Lurie) Žid
5. Komisár výstavby – Šlichter Žid
6. Komisár poľnohospodárstva – Protian Armén
7. Komisár štátnej kontroly – Lander Žid
8. Komisár vojenstva a námorníctva - Trocky (Bronstein) Žid
9. Komisár štátnych pozemkov - Kaufman Žid
10. Komisár verejných prác - Schmid Žid
11. Komisár verejných zásobovaní – E. Lilina (Kniggisen) Židovka
12. Komisár školstva - Lunačarsky (Mandelstam) Žid
13. Komisár pre veci náboženské - Spicberg Žid
14. Národný komisár - Zinovjev (Apfelbaum) Žid
15. Komisár zdravotníctva – Anvelt Žid
16. Komisár tlače - Volodársky (Kogen) Žid
17. Komisár volebný - Radomyslsky (Urický) Žid
18. Komisár spravodlivosti - Steinberg Žid
19. Komisár dopravy – Fenigstein Žid
20. Komisára dopravy prvý zástupca - Ravič Žid
21. Komisára dopravy druhý zástupca – Zaslavsky Žid
22. Komisár financií – Gukovsky Žid
22 členov: Rusov 2, Gruzíncov 1, Arménov 1, Židov 18
2. Komisariát Vojenstva
1. Komisár vojenstva a voj. loďstva - Trocky (Bronstein) Žid
2. Predseda revolučného štábu severnej armády – Fišman Žid
3. Komisár vojenského súdu 12 armády - Romm Žid
4. Politický komisár 12. armády - Meičik Žid
5. Predseda rád západných armád – Pozern Žid
6. Politický komisár moskovského voj. velitelstva – Gubelman Žid
7. PoliL komisár vitepského voj. veliteľstva - Deib Žid
8. Komisár pre voj. rekvírovanie mesta Slučka - Kalmanovič Žid
9. Politický komisár samarskej divízie - Bekman Žid
10. Vojenský komisár samarskej divízie – Gluzman Žid
11. Komisár pre rekvírovanie moskov. voj. velit. - Zuzmanovič Žid
12. Predseda Hlav. moskovskej voj. rady - Trocky (Bronstein) Žid
Zástupcovia predsedu
13. Guršfeld Žid
14. Skljanský Žid
Členovia Vojenskej rady:
15. Šodorák Žid
16. Petč Žid
17. Vojenský komisár moskovskej gubernie – Steingart Nemec
18. Zástupca komisára moskovskej gubernie – Dulis Lotyš
19. Komisár školy pohraničnej stráže - Gleiser Lotyš
Politickí komisári 15. divízie:
20. Dzennis Žid
21. Polonský Lotyi
22. Komisár vojenskej rady kaukazských armád - Lechtiner Žid
Mimoriadni komisári východného frontu:
23. Bruno Žid
24. Šulman Žid
Členovia kazanskej vojenskej rady.
25. Rozengoltz Žid
26. Meinhof Žid
27. Hazenholtz Žid
28. Veliteľ Červenej armády v Jaroslave – Hekker Žid
29. Náčelník petrohradského voj. komisariátu – Celger Žid
30. Polit. komisár petrohradského voj. kom. - Hyttis Žid
31. Veliteľ frontu proti Čechoslovákom – Vacetis Lotyš
32. Člen rady vojenskej komúny - Lazimer Žid
33. Náčelník vojenskej komúny - Kolman (býv. rak. dôstojník) Žid
34. Náčelník moskovského voj. veliteľstva – Bicis Lotyš
35. Vojenský komisár moskovského voj. velitelstva – Metkaz Žid
36. Náčelník obrany Krymu – Zak Žid
37. Veliteľ kurského frontu – Sluzin Žid
38. Zástupca veliteľa kurského frontu – Silberman Žid
39. Veliteľ rumunského frontu - Flotman Žid
40. Politický komisár rumunského frontu – Spiro Žid
41. Splnomocnenec pre mierové rokovania s Nemeckovm – Davidovič Žid
42. Člen delegácie pre mier. rok. s Nemeckom – Šneur Lotyš
43. Člen delegácie pre mier. rok. s Nemeckom – Smidovič Žid
43 členov: Lotyšov 6, Nemcov 1, Židov 34
3. Komisariát vnútra
1. Národný komisár - Zinovjev (Apfelbaum) Žid
2. Jeho zástupca, náčelník Čeky - Radomyslsky (Urický) Žid
3. Náčelník propagandy - Goldenrudin Žid
4. Predseda hospodárskej komisie petrohradskej komúny – Ender Žid
5. Vicepredseda pre hygienu - Rudník Žid
6. komisár pre evakuáciu utečencov – Fenikstein Žid
7. Jeho zástupca – Krachmal Žid
8. Komisár tlače pre Petrohrad – Volodarsky Žid
9. Starosta mesta Petrohradu – Schneider Žid
10. Starosta mesta Moskvy – Minor Žid
11. Komisár tlače v Moskve – Krasikov Žid
12. Náčelník tlačovej kancelárie – Martinson Žid
13. Komisár petrohradskej polície – Feirman Žid
14. Komisár verejného poriadku – Rozental Žid
Členovia Petrohradskej Črezvyčajky (ČEKY):
15. Meinkman Žid
16. Hiller Žid
17. Kozlovsky Poliak
18. Model Žid
19. Rozmirovič Židovka
20. Diesperov Armén
21. Iselovič Žid
22. Krasikov Žid
23. Buchan Armén
24. Merbis Lotyš
25. Palkis Lotyš
26. Anvelt Žid
Členovia rady petrohradskej komúny
27. Zorke Žid
28. Radomyslsky Žid
Členovia moskovskej Črezvyčajky (ČEKY):
29. Predseda: Dzeržinsky Poliak
30. Vicepredseda: Pelers Lotyš
31. Šklovsky Žid
32. Kneifis Žid
33. Ceistin Žid
34. Razmirovič Žid
35. Kronberg Žid
36. Chaikina Židovka
37. Karison Lotyš
38. Šauman Lotyš
39. Lentovič Žid
40. Rikvin Žid
41. Antonov Rus
42. Delafabr Žid
43.Citkin Žid
44. Rozmirovič Žid
45. Sverdlov Žid
46. Bizenski Žid
47. Blumkin Žid
48. Alexandrovič Rus
49. Reitenberg Žid
50. Fines Žid
51. Zaks Žid
52. Goldin Žid
53. Halperstein Žid
54. Kniggisen Žid
55. Lacis Lotyš
56. Deibol Lotyš
57. Selzan Armén
58. Deibkin Lotyš
59. Fogel Nemec
60. Libert (veliteľ taganskej väznice) Žid
61. Model (veliteľ petropavlovskej pevnosti) Žid
62. Zakis Lotyš
63. Šillenkus Žid
64. Janson Lotyš
64 členov: Rusov 2, Poliakov 2, Arménov 3, Nemcov 1, Lotyšov 10, Židov 46
4. Komisariát zahraničných vecí
1. Národný komisár – Čičerin Rus
Jeho zástupcovia:
2. Karachan Armén
3. Fritče Lotyš
4. Riaditeľ kancelárie pre výdaj cest. pasov - Margolin Žid
5. Vyslanec v Berlíne – Joffe Žid
6. Komisár berlínskeho vyslanectva – Levin Žid
7. Náčelník tlačovej a spravodajskej kancelárie
pri vyslanectve v Berlíne – Akselrod Žid
8. Veľvyslanec vo Viedni a v Londýne - Rozenfeld (Kamenev) Žid
9. Mimoriadny splnomocnenec v Paríži a Londýne – Bek Žid
10. Vyslanec v Christianii – Beitler Žid
11. Konzul v Glagove – Malkin Žid
12. Predseda mierovej delegácie v Kyjeve – Rakovsky Žid
13. Jeho zástupca – Manuilsky Žid
14. Jurist, konzul - Astšub (Ilsen) Žid
15. Generálny konzul v Kyjeve - Grynbaum (Kševinsky) Žid
16. Generálny konzul v Odese - Bek Žid
17. Vyslanec v USA – Martens Nemec
17 členov: Rusov 1, Arménov 1, Lotyšov + Nemcov 1, Židov 13
5. Komisariát financií
1. Komisár – Meržvinsky Poliak
2. Jeho zástupca: Don Solovej Žid
3. Gukovsky Žid
4. Akselrot Žid
5. Riaditeľ kancelárií - Zaks (Gladnev) Žid
6. Zástupca riaditeľa kancelárií – Bogolepov Rus
7. Hlavný tajomník – Chaskin Žid
8. Jeho pomocníčka - Berta Chinevič Židovka
9. Predseda finančného kongresu – Lacis Lotyš
10. Jeho zástupca – Veistman Žid
11. Komisár pre likvidáciu rusko-nemeckých
požiadaviek - Firstenberg (Ganecky) Žid
12. Jeho tajomník – Kogan Žid
Administrátori národných bánk
13. Michelson Žid
14. Zaks Žid
15. Akselrot Žid
16. Sadnikov Rus
17. Plat Lotyš
Finanční agenti:
18. V Berlíne – Landau Žid
19. V Kodani – Vorovsky Žid
20. V Štokholme – Šenknun Žid
21. Hlavný revízor národných bánk – Kann Žid
22. Jeho zástupca – Gorenstein Žid
23. Hlavný komisár pre likvidáciu
súkromných bankových ústavov – Anrik Žid
24. Jeho zástupca – Kovš Žid
Členovia komisie pre likvidáciu súkromných bankových ústavov:
25. Eliasevič Žid
26. Hiftlich Žid
27. Rogov Žid
28. Umerich Žid
29. Rozenstein Žid
29 členov: Rusov 2, Lotyšov 2, Poliakov 1, Židov 24
6. Komisariát spravodlivosti
1. Národný komisár – Steinberg Žid
2. Komisár kasačného departementu – Šreder Žid
3. Predseda moskovského revolučného tribunálu – Berman Žid
4. Komisár senátu v Petrohrade – Ber Žid
5. Predseda najvyššej revolučnej
komisie republiky – Trocky (Bronstein) Žid
6. Predseda vyšetrujúcej komisie
revolučného tribunálu – Gluzman Žid
Vyšetrujúci sudcovia revolučného tribunálu:
7. Legendorf Žid
8. Slucky Žid
9. Prokurátor revolučného tribunálu – Fridkin Žid
10. Hlavný tajomník kodifikačného odd. – Goinbark Žid
11. Hlavný tajomník národnej komúny – Širvin Žid
12. Komisár národnej obhajoby – Lucky Žid
Národní obhajcovia:
13. Antokolsky Žid
14. Aranovič Žid
15. Beijer Žid
16. Bisk Žid
17. Gundar Žid
18. Davidov Žid
19. Gastarianc Armén
19 členov: Arménov 1, Židov 18
7. Komisariát zdravotníctva
1. Komisár – Dauge Nemec
2. Náčelník farmaceutického odd. – Rappoport Žid
3. Jeho zástupca – Fuks Žid
4. Riaditeľkomisie proti venerickým chorobám – Veber Žid
5. Riaditeľ komisie proti nákazlivým chorobám – Volfson Žid
5 členov: Nemcov 1, Židov 4
8. Komisariát školstva
1. Národný komisár - Mandelstam (Lunačarsky) Žid
2. Komisár severnej oblasti – Grymberg Žid
3. Predseda výchovnej komisie – Zolotnicky Žid
4. Náčelník municipálnej sekcie – Lurie Žid
5. Náčelník plastického umenia – Steinberg Žid
6. Hlavný tajomník komisariátu – Aichengoltz Žid
7. Náčelník divadelnej sekcie - Rozenfeld Židovka
8. Jej pomocník – Zatz Židovka
9. Riadite 2. departementu – Groinin Žid
Profesori socialistickej akadémie vied:
10. Reisner Nemec
11. Fritče Lotyš
12. Hoichborg Žid
13. Pokrovsky Rus
14. Veltman Žid
15. Sobelsohn (Radek) Žid
16. Krupskaja (Lenina) Ruska
17. Nachamkes (Steklov) Žid
18. Stučka Žid
19. Nemirovsky Žid
20. Rakovsky Žid
21. Levin Žid
22. Olšansky Žid
23. Štenberg Žid
24. Girvič Žid
25. Luberg Žid
26. Erberg Žid
27. Keltulon Maďar
28. Grosman-Rezčin Žid
29. Kračkovsky Žid
30. Ursinen Žid
31. Kussinen Fín
32. Sirolla Fín
33. Rozin Žid
34. Dančevsky Žid
35. Gleitzer Žid
36. Goldenrudin Žid
37. Budin Žid
38. Rotstein Žid
39. K. Rappoport Žid
40. Lune Žid
Čestní členovia socialistickej akadémie vied:
41. Mering Nemec
42. Haas Žid
43. R. Luxemburgová Židovka
44. Klára Zetkinová Židovka
Literárna kancelária moskovského proletariátu:
45. Aichengoltz Žid
46. Polansky Žid
47. Chersonskaja Židovka
48. Zajcev Žid
49. Brender Žid
50. Chdasevič Žid
51. Švarc Žid
52. Riadiieľ 1. departementu – Pozner Žid
53. Správca kancelárie komisariátu – Alter Žid
53 členov: Rusov 2, Lotyšov 1, Fínov 2, Maďarov 1, Nemcov 2, Židov 45
9. Komisariát sociálnej pomoci
1. Národný komisár - E. Lilina (Kniggisen) Židovka
2. Riaditeľ – Pauzner Žid
3. Hlavný tajomník - E. Gelfman Žid
4. Zástupca tajomníka - Roza Gaufmanová Židovka
5. Riaditeľ penzijného oddelenia – Levin Žid
6. Riaditeľ kancelára – Rozental Žid
6 členov: 6 Židov
10. Pracovný komisariát
1. Národný komisár – Šmit Žid
2. Jeho námestník - Radus (Zenkovič) Žid
3. Náčelník komisie verejných prác – Goldbark Žid
4. Komisár pre verejnú výstavbu – Veltman Žid
5. Jeho námestník – Kaufman Nemec
6. Hlavný tajomník – Raskin Žid
7. Člen komisariátu – Kušner Žid
8. Riaditeľ odd. pre trhaviny – Zarch Žid
8 členov: Nemcov 1, Židov 7
11. Komisia pre obnovenie mesta Jaroslav
1. Predseda – Tartakovsky Žid
2. Hlavný podnikateľ – Zabludsky Žid
2 členovia: 2 Židia
12. Sovietski delegáti Červeného kríža
1. V Berlíne - Sobelsohn (Radek) Žid
2. Vo Viedni – Berman Žid
3. Vo Varšave – Klocman Žid
4. Alter Žid
5. Veselovsky Žid
6. V Bukurešti - Neisenbaum (cestoval
s falošným belgickým pasom na meno Gubert) Žid
7. V Kodani – Baum Žid
8. Predseda ústredného výboru
komitétu Červeného kríža v Moskve - V. Sverdlov Žid
8 členov: 8 Židov
13. Provinciálni komisári
1. Komisár pre Sibír – Chaitis Žid
2. Predseda sízranskej robotníckej rady - Berlinsky Žid
3. Predseda kazanskej robotníckej rady – Šenkman
(zastrelený čsl. legionármi) Žid
4. Predseda doneckej rady uhoľnej panvy – Levinson Žid
5. Predseda naarskej robotníckej rady – Dauman Lotyš
6. Predseda jaroslavskej robotníckej rady – Zakxein Žid
7. Predseda carycinskej robotníckej rady – Erman Žid
8. Predseda orenburskej robotníckej rady Viling Žid
9. Predseda penzenskej robotníckej rady – Liberson Žid
10. Predseda tavriíeskej robotníckej rady - Slucky Žid
11. Finančný komisár západnej oblastí – Samover Žid
12. Komisár Doneckej republiky - Isak Lauk Žid
13. Predseda kyjevskej rady – Dretling Žid
14. Jeho námestník - Gulberger (Neumov) Žid
15. Predseda belocerkovskej dumy – Rutgauzen Žid
16. Jeho námestník – Lemberg Žid
17. Národný komisár Donskej republiky – Reichenstein Žid
18. Námestník - Smukler Žid
Kancelária odborových organizácií
19. Rafes Žid
20. Davidson Žid
21. Gttzbezg Žid
22. Briliant Žid
23. Smirnv Žid
23 členov: Rusov 1, Lotyšov 1, Židov 21
14. Tlač
Redaktori novín “Pravda”, “Izvestija”, “Finansi i narodnoje Chozjajstvo”:
1. Dion Žid
2. Bergman Žid
3. Kun Žid
4. Daumant Žid
5. Bramson Žid
6. Torbert Žid
7. Golin Žid
8. Bitner Žid
9. Alperovič Žid
10. Gloizner Žid
11. Nachamkes (Steklov) Žid
12. Ciger (Iljin) Žid
13. Grosman (Rozin) Žid
14. Lurie (Rumjancev) Žid
15. Maxim Gorkij Rus
Redaktori novín “Znamja Truda”
1. Steinberg Žid
2. Lander Žid
3. Levin Žid
4. Jefron Žid
5. Sumacher Žid
6. Jaroslavsky Žid
7. Billin Žid
8. Davidson Žid
9. Maxim Gorkij Rus
Redaktori novín “Volja Truda”
1. Zax Žid
2. Katz Žid
3. Polansky Žid
Redaktori novín “Torgovo-promyslenaja Gazeta”
1. Bernstein Žid
2. Kogan Žid
3. Koldberg Žid
4. Goldman Žid
5. Rozenberg Žid
6. Rafalovic Žid
7. Groman Žid
8. Kuliäer Žid
9. Salvenson Žid
10. Giller Žid
11. Hachman Žid
12. Susman Žid
13. Bastel Žid
14. Press Žid
15. Mox Žid
16. Emanson Žid
42 novinárov: Rusov 1, Židov 42
15. Vyšetrujúca komisia pôsobnosti Štátnych činiteľov cárskeho režimu
1. Predseda – Mujarev Rus
2. Sokolov Rus
3. Idelson Žid
4. Gruzenberg Žid
5. Gurevič Žid
6. Goldstein Žid
7. Tagher Žid
7 členov: Rusov 2, Židov 5
16. Komisia vyšetrujúca vraždu cára Mikuláša II.
1. Sverdlov Žid
2. Teodorovič Žid
3. Sosnovsky Žid
4. Smidovič Žid
5. Rozengoltz Žid
6. Rozin Žid
7. Maximov Rus
8. Avanesov Armén
9. Vladimírsky (Girsfeld) Žid
10. Mitrofanov Rus
(Pozn.: Sverdlov, v tom rase predseda Politbyra, podpísal nález o poprave cára a jeho rodiny.)
10 členov: Rusov 2, Arménov 1, Židov 7
17. Najvyššia rada národného hospodárstva
1. Predseda moskovskej rady - Rykov Rus
2. Predseda petrohradskej rady - Eismont Žid
3. Námestník predsedu petrohradskej rady – Landeman Žid
4. Riaditeľ petrohradskej rady – Kreinis Žid
5. Námestník predsedu moskovskej rady – Krassikov Žid
6. Riaditeľ moskovskej rady Šotman Žid
7. Jeho námestníčka – Chalkinová Židovka
8. Náčelník obnovovacieho odd. – Kitsvalter Žid
9. Kontrolný inšpektor - Rozenberg Žid
10. Jeho zástupca – Sandič Žid
11. Predseda komitétu pre výrobu tukov – Zenkin Žid
12. Predseda komitétu rybolovu - Krammer Žid
13. Predseda uhoľnej sekcie – Rotenberg Žid
14. Predseda dopravnej sekcie – Chirzan Armén
15. Jeho námestník – Šlemov Žid
16. Predseda sekcie kovopriemyslu – Alperovič Žid
Kancelária hospodárskej sekcie Najvyššej rady:
17. Keitman Žid
18. Veinberg Žid
19. Krasin Rus
20. Lurie (Larin) Žid
21. Čuber Žid
22. Goldblat Žid
23. Lomov Rus
24. A. Alperolič Žid
25. Rabinovič Žid
Rada Doneckého kombinátu:
26. Kogan (Bernstein) Žid
27. Ockis Žid
28. Polonsky Žid
29. Bisk Lotyš
30. Klassen Lotyš
31. Lifšic Žid
32. Kirsch Nemec
33. Kruze Nemec
34. Vichter Žid
35. Rozental Žid
36. Simanovič Žid
Členovia družstevnej sekcie:
37. Lubomírsky Žid
38. Kintštuk Žid
39. Sedelgein Žid
40. Tager Žid
41. Cheikin Žid
42. Križevsky Žid
Členovia uhoľnej sekcie:
43. Kassior Žid
44. Goldman Žid
45. Lengnic Žid
46. Cholcman Žid
47. Šmit Žid
48. Šmit-Falkner Žid
49. Rutzutak Žid
50. Sortel Žid
51. Blum Žid
52. Katzel Žid
53. Sul Žid
54. Četkov Rus
54 členov: Rusov 5, Arménov 1, Lotysov 2, Nemcov 3, Židov 43
18. Kancelária Prvej rady robotníckych a vojenských delegátov v Moskve
1. Predseda prvej rady delegátov - Leiba Kuntis Žid
2. Predseda rady robotníckych a vojenských delegátov
Červenej armády – Smidovič Žid
3. Predsedov námestník – Model Žid
Členovia rady:
4. Sachr Žid
5. Klammer Žid
6. Gronberg Žid
7. Šeinkman Žid
8. Rotstein Žid
9. Levinson Žid
10. Krasnopolský Žid
11. Gederbaum (Martov) Žid
12. Rivkin Žid
13. Sims