Napsal: Martin Kadlečík
Koncem roku 1917 přestala východní fronta prakticky existovat a její uzavření potvrdila potom oficiálně uzavřená smlouva v Brest Litevsku ze 3. 3. 1918 mezi sovětskou vládou a zástupci Centrálních mocností.
V této rozbouřené době (propukající občanská válka, Ukrajina vyhlásila samostatnost…) se československé vojsko, skládající se z Čechů žijících v Rusku ještě před 1. světovou válkou a z bývalých válečných zajatců rakousko-uherské armády české národnosti, kteří šli především z ideových důvodů dobrovolně bojovat za vznik samostatného státu, nacházelo na Ukrajině. Československá armáda usilovala na počátku března 1918 o jediné - do Francie.
Němci a Rakušané v té době postupovali Ukrajinou velmi rychle a hrozilo, že československému armádnímu sboru odříznou cestu na východ. To by znamenalo zajmutí našeho vojska, jehož příslušníci by byli jako bývalí vojáci rakousko-uherské armády vězněni nebo popravováni za velezradu. Československé vojsko, evakuující se z Ukrajiny, proto směřovalo k důležitému železničnímu uzlu, k městečku Bachmač. K tomuto důležitému železničnímu uzlu postupovala rychle i část německých jednotek, a tak bylo nebezpečí obklíčení části československého armádního sboru, zejména jednotek 1. střelecké divize, velmi reálné.
Němci navíc měli od Ukrajinců i volnou trať Kyjev-Bachmač. Už 3. 3. 1918 Němci (část jednotek armády generála Linsingena) obsadili stanici Gomel, severně od Bachmače, odkud mohli celkem snadno zmíněný železniční uzel následně obsadit. Německé jednotky se nacházely již i na jihu od Bachmače. Síla německých jednotek nebyla ve zmatku, který na Ukrajině v tehdejších rozbouřených politických poměrech vládl, přesněji určitelná. Čechoslovákům bylo jen známo, že německo-rakouská armáda má celkově na Ukrajině cca 12 divizí.
Bachmač a železniční trojuhelník Kruta-Ična-Bachmač byly proto v té chvíli klíčovým místem pro zajištění bezpečného dokončení evakuace z Ukrajiny na východ. Proto jednotky 2. divize zaujaly obranu této oblasti do doby, než projede 1. divize. Boje u Bachmače, ukrajinského městečka, proběhly mezi 8. a 13. březnem 1918 (tedy právě před devadesáti lety). Československá obrana Bachmače, která měla tehdy společnou sílu ani ne dvou pluků zde tedy měla čelit soustředěnému útoku nepřítele o síle armádního sboru (!), navíc vedeného ze dvou směrů.
K prvním srážkám s Němci došlo 8. března 1918. Podařilo se je zastavit jen 55 verst (1 versta = 1067 m) severně od Bachmače na stanici Česnovka. Německé jednotky postupující od Kyjeva na východ zadrželi českoslovenští legionáři ve stanici Pliska, 24 verst od Bachmače.
Na obou směrech německého postupu propukly nové boje i 10. března 1918. Na západě Němci postoupili až 8 verst před Bachmač, kde narazili na odpor praporu 6. pluku vedeného kapitánem Ludvíkem Krejčím. Boje pokračovaly i 11. března, ale to už ešalony s vojáky 1. československé divize projely Bachmačem na východ. Pokus Němců proniknout od severu zlikvidovaly jednotky 4. pluku vedené poručíkem Stanislavem Čečkem. Poslední československý vlak opustil Bachmač 13. 3. 1918 a 14. března 1918 ve čtyři hodiny ráno do Bachmače vstoupila německá vojska.
V obraném ústupovém boji u Bachmače s několikanásobnou přesilou německých divizí padlo 45 československých legionářů (z toho 4 důstojníci), dalších 210 jich bylo zraněno (z toho 9 důstojníků) a 41 bylo nezvěstných (pravděpodobně také padli nebo byli nepřítelem po zajetí popraveni). Nepřítel během několikadenních bojů utrpěl ztráty mnohem citelnější, několik set padlých a raněných (v některých pramenech se uvádí až 300 padlých a několik set zraněných).
Zdárné dokončení operace obrany oblasti Bachmače bylo československým vítězstvím, neboť se podařilo ubránit evakuaci a v pořádku provést stažení československého armádního sboru z Ukrajiny na východ. V bojích u Bachmače došlo také poprvé k přímé součinnosti v boji mezi jednotkami 1. divize a 2. divize sboru. Zároveň tyto boje byly pro většinu částí 2. divize bojovým křtem, ve kterém se plně osvědčily.
18 responses so far ↓
1 Radola // Mar 12, 2008 at 2:19
A nikde v médiích zase ani zmínka,ještě ,že na Nově ukázali ty malá medvíďata…
2 Horst // Mar 12, 2008 at 6:12
Někdo v roce 1948(?) nechal vyrobit tyto medaile:
http://forum.valka.cz/viewtopic.php/title/Bachmacska-pametni-medaile/p/90483#90483
3 Pozorovatel // Mar 12, 2008 at 6:31
Komunisté se teprve r.1848 rozjížděli a tvářili se jako Masarykovi dědici, dokonce v červnu 1948 vyšly i vzpomínky “Bombera” Harrise, kde píše, že kritika od komunistů je vlastně pochvalou… Takže medaile byli nejspíš vydány oficiálně - navíc u Bachmače bojovali legionáři po boku židobolševiků, kterým Němci chtěli omezenou ofenzívou pomoci při rozhodování, zda mají podepsat brestlitevský mír. A někdo by tu také měl legionářům vynadat za porušování tehdy platných zákonů, které spořádaně dodržovala většina podanných blahoslaveného císaře Karla…
4 Pozorovatel // Mar 12, 2008 at 6:36
I když s tím rokem 1848 je to v podstatě pravda http://www.ceskenoviny.cz/svet/index_view.php?id=297689 , měl jsem pochopitelně na mysli březen 1948 http://www.totalita.cz/volby/volby_1946_03.php
5 lix // Mar 12, 2008 at 7:26
Letos bude více kulatých výročí legionářů, tak ať se jim tu dostane dost místa!
6 Shooter // Mar 12, 2008 at 8:02
Pozorovatel: “…navíc u Bachmače bojovali legionáři po boku židobolševiků, kterým Němci chtěli omezenou ofenzívou pomoci při rozhodování, zda mají podepsat brestlitevský mír.”
Nebyla náhodou bitva u Bachmače až po podepsání brestlitevského míru?
7 Andrej Draganov // Mar 12, 2008 at 15:23
Shooter:židobolševiků?Toto mě dost zajímá, rezepiš to. Nerad bych totiž uznával legionáře “kteří se paktovali s bolševiky a židy”.
Jak je daleko Zborov?U jakýho města to leží?Nejel by někod letos v červenci do Zborova?Bylo by to pěkný začít tradici, kdy by nacionalisti každý rok jezdili do Zborova.
8 Pozorovatel // Mar 12, 2008 at 17:15
Jo, spletl jsem to, ta výstražná německá ofenzíva proběhla už v únoru - bolševici neuznávali ukrajinskou vládu a zasáhli proti Němcům, kteří ji podporovali (dle smlouvy z Brestu na Ukrajině působit neměli). Legionáři, snažící se zachovat neutralitu a odjet do Francie, tak bojovali po boku bolševiků spíše shodou okolností - “Ruský podplukovník Ušakov, ze štábu obrany Bachmače, tedy odjel na stanici Bachmač Libavský, kde se nacházel toho času „štáb velitele armády“ bolševiků Primjakova, spolu s nímž tu byl další „velitel“ – komisařka Eugenie Boš. Podplukovník Ušakov jim ve vášnivé diskusi jasně sdělil, aby se zamezilo dalšímu posílání bolševických jednotek do Bachmače, že takové „pomoci“ není třeba, protože spíše překážejí a samostatný úsek se jim svěřit nedá.” http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek.php?id=11580
9 Radola // Mar 13, 2008 at 2:08
Andrej Draganov, tvoje výplody ,to je taky něco….
10 Shooter // Mar 13, 2008 at 2:26
Andrej Draganov: Slovo židobolševik jsem uvedl, když sem citoval to, co napsal Pozorovatel.
11 Al Jouda // Mar 13, 2008 at 5:04
A pak, že Češi neumějí bojovat !
12 Arkan // Mar 13, 2008 at 8:08
Celkom dobrý článok len sa tam akosi nespomínajú Slováci akoby v rámci Československých légií nebojovali.
13 Arkan // Mar 13, 2008 at 8:10
Andrej Draganov
S tou cestou na Zborov to myslíš vážne?
14 Andrej Draganov // Mar 14, 2008 at 11:06
Arkan:Jo.
Neřekl jsem teď něco špatně pane Radola?:)))
15 Arkan // Mar 14, 2008 at 12:02
Andrej Draganov
Pýtam sa preto, lebo aj ja už pekne dlho koketujem stouto myšlienkou.
Mimochodom moji kamarádi boli minulý rok na zborovskej rekonštrukcii v Čechách
viď
http://www.tatranci.sk
16 Andrej Draganov // Mar 15, 2008 at 8:29
My byli tady:
http://www.narodni-cest.cz/archiv/index.php?option=com_content&task=view&id=286&Itemid=2
17 Andrej Draganov // Mar 15, 2008 at 8:30
No každopádně bychom měli už začít jezdit na takováto místa. Bolševici jezdí skandovat na Kaarl Marx platz, NS do Wunsidelu a pod, a my nic.
18 Arkan // Mar 16, 2008 at 13:28
Moja reč.
Ja sa ešte poinformujem ohladne toho Zborova.
Leave a Comment