Klaus podepsal. V 15:00 jsme ztratili suverenitu, řekl
[http://aktualne.cz, 3.11.2009]
“Vstoupením Lisabonské smlouvy v platnost, navzdory politickému názoru Ústavního soudu, Česká republika přestane být suverénním státem,” řekl Klaus. 3.11.2009 – Den hanby. Svůj názor můžete vyjádřit v novém hlasování.

[Více... →]

Labouristé přiznali, že si ve jménu multikulturalismu dováželi levicové voliče

Řeči se mluví a voda – v tomto případě proud přistěhovalců – teče. Tak by se asi dal shrnout názor veřejnosti na přistěhovaleckou politiku v zemích, kde s ní mají letitou zkušenost. Schopnosti státu regulovat imigraci, ať už tím, či oním směrem, jsou omezené. Je tu hlad byznysu po levné pracovní síle, kterému musí vláda vyhovovat, je tu propustnost či zkorumpovatelnost úřednického aparátu a azylová a sociální legislativa, nad kterou se vlády do značné míry vzdaly kontroly ve prospěch různých nadnárodních režimů.

Dánsko se například v posledních letech snažilo nějak řešit stav, kdy si muslimští přistěhovalci po několik generací za sebou vozili nevěsty ze svých zemí původu, aniž by se jakkoli integrovali. Změny zákonů v tomto směru jim však v roce 2008 zakázal Evropský soudní dvůr svým rozhodnutím známým jako Metock. Vyhlašované záměry státních činitelů nejsou o moc víc než politický soundtrack k neovladatelné realitě imigrace.

[Více... →]

Je občas zábavné sledovat, kterak  v situacích, kdy dochází na lámání chleba, rázem “apoštolům volnosti, rovnosti a bratrství” schází ona tolik velebená tolerance a v bezhlavé snaze dobýt “té své” menšině kýženého privilegovaného postavení ze všeho nejvíce připomínají vzteklé psy, v amoku pronásledující svůj ocas. Typickými archetypy těchto stvoření, která ve skutečnosti snesou jen sebe sama spolu s úzkou sektou věrných, jsou nestárnoucí američtí “meteolologové” William Ayers a jeho manželka Bernadine Dohrnová. Ti neváhali z revanšistických přístupů obvinit ani jednu z ikon mainstreamového levicového liberalismu, Hillary Clintonovou. Jelikož má tu smůlu, že se narodila s “neprivilegovanou” barvou kůže, rázem se dozajista s nelíčeným překvapením dozvěděla, že její prezidentská kampaň se vyznačovala bílou nadřazeností a vyvoláváním atmoféry strachu a úzkosti.

[Více... →]

Irsko nabízí finanční prostředky imigrantům, aby opustili recesí sužovanou zemi. Irské ministerstvo spravedlnosti potvrdilo, že otevřelo projekt financovaný z fondů EU, zaměřený na přesvědčování zahraničních pracovníků a uchazečů o azyl, aby se navrátili do země svého původu. Mluvčí ministerstva sdělila deníku The Observer, že toto schéma bude aplikovatelné výhradně vůči občanům nečlenských zemí EU a tento rok si vyžádá zhruba 600 000 euro, z nichž bude imigrantům i jejich rodinám hrazen návrat do jejich domovských zemí. “Příspěvky nebudou propláceny přímo jednotlivcům, nýbrž prostřednictvím organizací a komunitních skupin. Je to vůbec poprvé, co podobné schéma zavádíme,” dodala.

[Více... →]

Napsal: Diotallevi

Blíží se Vánoce a s nimi každoroční dilema co si přát pod stromeček či naopak co komu nadělit. Pro milovníky napětí z řad pravidelných čtenářů AM mám dva tipy, které Vás zaujmou přinejmenším popisovaným tématem. Všechny čtenáře, kteří se rádi začtou do neznámého děje a nechtějí se předem nechat ovlivňovat, upozorňuji, že na následujících řádcích pochopitelně nebudu popisovat celé zápletky, nicméně naznačím některé premisy. Proto zvažte další četbu…

První tip asi nebude použitelný pro všechny, protože omezuje okruh obdarovaných na ty, kteří jsou ochotni číst v angličtině. „Ztracený symbol“ Dana Browna je totiž na pultech jen v originále a – pokud český vydavatel nezmění plány – překlad bude k dispozici až v únoru. Nicméně pokud jste nadšeným čtenářem „brownovek“ a angličtina Vám není cizí, určitě doporučuji investovat necelých pět set korun.

[Více... →]

Prezidentka francouzské státní energetické společnosti Areva prohlásila 16. října 2009 ve francouzské televizi, že bude “radši přijímat ženy nebo přistěhovalce, kohokoli, jen ne ‘bílého muže’.” Následně 22. října se Daniel Guillon, jeden z ředitelů společnosti, zúčastnil veřejné firemní tiskové konference ve městě Aubagne.

Aktivista z francouzské identitární skupiny Recounquista si vzal slovo a napadl firemní protibílou zaměstnaneckou politiku a doporučil panu Guillonovi (“bílému muži”), že by měl jít příkladem a nabídnout svoje místo někomu z protěžovaných skupin. Otázka vyvolala bouřlivý potlesk v sále. Aktivisté Reconquisty poté roznesli po okolí letáky, ve kterých kritizovali diskriminační protibílou politiku Arevy.

[Více... →]

Zde se v praxi můžete přesvědčit, jaké postoje zastávají některé osobnosti, jejichž cílem je aktivně bojovat proti tradiční evropské společnosti. Anne Lauvergeon, ředitelka francouzského jaderného a těžebního gigantu Areva a podle magazínu Forbes devátá nejmocnější žena světa, dala v tomto smyslu o sobě vědět na setkání s názvem Globální mítink ženského fóra, jež se konalo ve dnech mezi 15. a 17. říjnem v Deauville. Na něm se shromáždilo 1200 žen ze světa obchodu a politiky, aby zde diskutovaly na téma “Zítřek!” Sami si můžete udělat úsudek o způsobu uvažování madam Lauvergeonové, která v otázce personální firemní politiky prohlásila: “Dbáme na rovnost, ovšem když budu mluvit na rovinu, vybrali bychom (do pracovní pozice), ehm, ženu, respektive jakoukoli osobu neřadící se mezi bílé muže.”

[Více... →]

V době, kdy ekonomové proklamují, že propad Spojených států amerických dosáhl svého dna, pozvolna vyplouvají na povrch někteří z jeho viníků, kteří se neštítili na svá konta převést desítky miliard dolarů. Bernie Madoff totiž ani zdaleka nebyl ve svých “filantropických” kruzích jedinou černou ovcí. Dalším do party je například prominentní floridský právník hebrejského původu Scott Rothstein, jenž taktéž velmi dobře chápal výhody Ponziho schématu. Podle vyjádření orgánů FBI mu jeho “podnikání ve finančním sektoru” vyneslo až miliardu dolarů. Mluvčí floridské kanceláře FBI v Miami uvedla, že na případu se v současnosti intenzívně pracuje, ovšem nějakou dobu potrvá, než vyšetřovací orgány posbírají všechny relevantní informace vedoucí k Rothsteinově obžalobě.

[Více... →]

Napsal: Ladislav Malý

Podzim, kromě obvyklých plískanic, spadaného listí, mlhy a stále přibývající větší tmy, přináší i den sedmnáctého listopadu. Superlativy pronášené na současný liberálně demokratický režim ponechme profesionálním pisálkům režimních médií. My se podíváme na současnost z hlediska občana, jenž kdysi také trpěl iluzí všemohoucnosti demokracie, a který během času z líbivého, ale veskrze lživého a snu o demokracii, prozřel.

Důležitější než vzestup HDP a rozvoj technologií – i když bohužel právě toto nejvíce lidi zajímá – je pro každý národ existence a rozvoj jeho duchovních a mravních sil, a jeho sebepoznání. Kam se posunula mravnost a morálka našeho národa za dvacetiletí režimu liberální demokracie?

Bolševická strana KSČ, přesto že jí z rukou kapala a stále kape krev českého lidu, vyšla z „lámání dějin“ čistá jako čerstvě napadlý sníh. Je alarmující skutečností, že současný režim liberální demokracie nebyl za dvacet let schopen potrestat komunistické zločince za jejich čtyřicetiletí hanby a teroru proti vlastnímu národu. Režim liberální demokracie – bylo to zřejmě jednou z podmínek hanebné dohody vedení Občanského fóra s komunisty – převzal právní kontinuitu komunistického režimu, čímž komunističtí zločinci a vrazi za svoje zločinné a teroristické počínání během své čtyřicetileté nadvlády nad  lidem Československa, byli v celém rozsahu exkulpováni.

[Více... →]

Napsal: Robert Vamosi

Otřepaná pravda v oblasti kriminalistiky zní, že každý kontakt zanechává své stopy. Platí jak pro monitorování trestných činů v realném světě, tak i ve světě virtuálním. Můžete si myslet, že se vám nemůže nic stát, když někde uveřejníte anonymní komentář, pošlete anonymní email z nějaké vymyšlené adresy nebo třeba vytvoříte nějaký vir. Není to pravda. Alespoň ne úplná. Na letošním Black Hat Briefings v Las Vegas demonstroval Dr. Neal Krawetz ze sdružení Hacker Factor Solutions, jak spolu s některými dalšími odborníky začal používat netypické digitální forenzní techniky. Pomocí rozboru často užívaných slov nebo tlačítek na klávesnici vám může mnoho povědět o jejich autorech, kteří mylně předpokládají, že zůstanou ve webové anonymitě.

[Více... →]

Dne 17.11.2009 uplyne dvacet let od večera, kdy byl na Národní třídě rozehnán průvod demonstrantů protestujících proti totalitnímu komunistickému režimu a požadujících svobodu. Ač byli demonstranti ještě téhož večera oficiálními médii označováni za živly a výtržníky, událost se stala spouštěcím mechanismem velkých změn, na jejichž konci došlo kpádu režimu a krátkému období euforie, které dávalo naději na svobodu. Ta ale nepřišla.

Již krátce po revoluci došlo ke schválení nových zákonů omezujících svobodu slova. Začalo docházet ke kriminalizaci opozice, která už nebyla živly a výtržníky, ale získala nové označení – extremisté. Stejně jako živli a výtržníci chtěli rozvrátit socialistické zřízení, tak extremisté prý chtějí zničit demokracii. A ruku v ruce s represí státu šlo i mediální zpravodajství, které se od toho komunistického začalo lišit jen datem v záhlaví. Policisté jsou od novinářů za své zákroky proti extremistickým živlům chváleni a média dál vytváří obraz vnitřního nepřítele, po jehož zničení už se prý budeme mít jen dobře.

[Více... →]

Jacques Monod (1910 – 1976): biochemik a biolog, držitel Nobelovy ceny za lékařství (1965), vědec, jenž podstatně přispěl ke vzniku molekulární biologie. Náhoda a nutnost (1970): kniha, v níž na „biologickém základě“ dospěl k světonázoru, jenž odmítá společenské systémy, založené na židokřesťanství, marxismu a liberalismu.

I když se na pozadí této knihy biologie dodnes učí a popularizuje (název proklamuje autorovo přesvědčení, že svět – a s ním člověk – povstal z „náhody a nutnosti“), [1] a stručný Monodův výklad základního mechanismu zachování molekul („evoluce není věcí živých bytostí, nýbrž molekul“) je považován za východisko větve, z níž vypučela teorie „sobeckého genu“ (Dawkins) následovaná sociobiologickou školou (Wilson), byla to samozřejmě společenská kritika, co knihu medializovalo (facit: 150 tisíc prodaných výtisků za prvních pět let jen ve Francii).

[Více... →]

Napsal: Thomas Smith

Středeční oslavy nového ruského svátku-Dne národní jednoty-se nesly v duchu nacionální horečky vlasteneckých Rusů. Zhruba 200 000 lidí z mnoha sdružení a skupin se zhromáždilo a pochodovalo takřka po celé zemi, přičemž nemalé procento z nich se bez obalu hlásilo k rasovým nacionalistům. Někteří z organizátorů manifestací nazvali oslavy “Ruským pochodem”, aby zdůraznili ruský nacionalismus oproti “jednotě lidu”. Organizace se zkratkou DPNI, jejíž celý název v překladu zní Hnutí proti ilegální imigraci, šla ještě dál a svou akci nazvala “Pochod proti okupantům.” Na své moskevské demonstraci se mohla pochlubit pochodem uniformovaných bubeníků a účastí okolo 7000 hlav. DPNI rovněž mohla počítat s podporou dalších ultra-nacionalistických organizací, z nichž jmenujme například Slovanskou unii nebo Ruskou národní unii. Došlo sice k několika střetům s “antifašistickými” militanty, avšak ani tak se letošní Den národní jednoty nevzdálil svému poslání s pětiletou tradicí: ukázce oddanosti matce Rusi.

[Více... →]

Napsal: Diotallevi

Nedávno proběhla medii zajímavá zpráva, která ovšem zůstala bez většího ohlasu. Voliči v Maine v referendu odmítli legalizaci sňatku homosexuálů. Téma stokrát přežvýkané, které již nikoho zvlášť nezaujme. Zřejmě proto zapadla ta podstatná část informace (cituji ze zprávy ČTK uveřejněné např. zde):

„Ve Spojených státech legalizovalo sňatky homosexuálů pět států: Massachusetts, Vermont, New Hampshire, Connecticut a Iowa. Všechny tak učinily na základě hlasování zákonodárců nebo díky rozhodnutí soudu. Naopak celkem v 31 státech, včetně Maine, lidé v referendu sňatky osob stejného pohlaví zamítli.“

[Více... →]

Zastavení nad knihou Irenäuse Eibl-Eibesfeldta: Člověk – bytost v sázce (Přírodopis lidské pošetilosti).

Irenäus Eibl-Eibesfelt, narozený roku 1928 ve Vídni, je jedním z nejvýznamnějších zakladatelů etologie člověka – aplikace podobných pozorovacích a výkladových principů, jakých užívá etologie živočišná, na nás samé jakožto životní druh. Od svého učitele Konrada Lorenze převzal nejen mnohá metodologická východiska, ale i živý zájem o společenské dění a aplikaci poznatků svého oboru takříkajíc v životní praxi.

Když před necelými pěti lety u nás vyšla jeho naučně-populární kniha Člověk – bytost v sázce, biolog Stanislav Komárek se v předmluvě domníval, že „vyvolá živou diskusi“, neboť „se obírá některými společensky brizantními tématy“. Mýlil se, kniha prošla téměř bez povšimnutí. Proto jsme se rozhodli ji několika málo ukázkami připomenout.

[Více... →]

Na jaře tohoto roku byl v jednotkami NATO v jižním Afghánistánu zabit bojovník Tálibánu, u kterého bylo při ohledání nalezeno tetování anglického fotbalového klubu Aston Villa FC, což naznačovalo, že britští muslimové jihoasijského původu se přidali k válce v Afghánistánu (bližší podrobnosti k události přináší Daily Telegraph zde).

Operátoři RAF, monitorující odposlech radiové komunikace mezi bojovníky Tálibánu zprostředkovávaného špionážními letouny Nimrod, zachytili anglicky vedené rozhovory se silným  akcentem pocházejícím z Manchesteru, Birminghamu, West Bromwich a Bradfordu. Tedy z měst, ve kterých se nachází početná populace britských muslimů jihoasijského původu.

[Více... →]

Napsal: Diotallevi

Pan Malý se s urputností, která mu ovšem v tomto případě neslouží ke cti, vrátil ke své oblíbené „lied“ o vyhnání nebohých a velké křivdě na našich spoluobčanech. V článku „Mravnost kontra Lisabonská smlouva“ nám předkládá pro něj typický mišmaš nesouvisejících faktů, kde srovnává Beneše se Stalinem, velebí Klause za rozdělení Československa, leč naopak jej haní za názorový posun ohledně EU a na závěr jej odsoudí za to, že místo podpisu LS neodešel se ctí. Pomiňme většinu komentářů, které se člověku derou na jazyk, jelikož nesmyslnost a hlavně chaotičnost větší části textu chápe i dítko školou povinné, a přestože nám už nyní pění krev v žilách, přejděme k jádru problému, tedy k odsunu.

[Více... →]

V den dvouletého výročí vzniku petiční iniciativy D.O.S.T. si dovolujeme vystoupit s následujícím prohlášením: Během uplynulých měsíců uspořádala iniciativa D.O.S.T. několik veřejných vystoupení proti ratifikaci Lisabonské smlouvy v České republice. Motivací těchto manifestací byl jednak hluboký nesouhlas s hrubým politickým nátlakem, s nímž byla ratifikace prosazována, jednak odpor proti ideologicky zatížené „Listině základních práv“, která, jako závazná „příloha“ Lisabonské smlouvy, zanáší do zákonodárství signatářských zemí problematické koncepty odporující standardnímu pojetí občanských práv a svobod.

[Více... →]

Je něco shnilého ve státě dánském. Jeho vláda včera prezentovala výsledky oficiálního výzkumu, který ukázal, že dvouleté děti jsou vystaveny riziku působení ohromné řady chemikálií, způsobujících v krajním případě změnu pohlaví, jež jsou obsaženy ve věcech každodenní potřeby, jako například v nepromokavém oblečení, gumových holínkách, povlečení, jídle, plenkách nebo v opalovacím mléku. 326-ti stránková zpráva, zveřejněná agenturou na ochranu životního prostředí, je jen dalším kamínkem do čím dál tím víc alarmující mozaiky. Dostáváme tak obrázek všudypřítomné chemické kontaminace zapříčiňující úbytek spermií a feminizaci malých chlapců po celé šíři rozvinutého světa. Normy stanovující limity znečišťování životního prostředí jsou na tento druh situace krátké. Počty spermií u mužů klesají tak rychle, že se v plodnosti nemohou rovnat svým otcům, přičemž v porovnání třeba s takovými křečky produkují jen třetinu spermií. Čím dál tím více se spekuluje, že tajemství tzv. “ztracených chlapců” (případy dětí, u nichž testy předpokládají, že se narodí mužského pohlaví a ve skutečnosti je tomu obráceně) mají na svědomí právě tyto látky.

[Více... →]

Napsal: Ladislav Malý

Podobně jako se stalo s Němci u nás, zacházel Stalin v národy v Sovětském svazu: z domovů byli vyhnáni Němci z Povolží, Čečenci, Tataři z Krymu a jiní. Rehabilitace těchto národů s možností návratu domů je spojena s přijetím dekretu Nejvyššího sovětu SSSR ze dne 14.listopadu 1989. Dekret má dlouhý název: O uznání nezákonnosti a zločinnosti represívních aktů proti násilně přesídlovaným národům a zabezpečení jejich práv, v němž bylo odsouzeno z vládních nejvyšších míst zločinně násilné vyhánění lidí z jejich domovů. Dne 26.dubna 1991 Nejvyšší sovět RSFSR přijal zákon O rehabilitaci postižených represemi, jenž svou platnost rozšiřuje na občany pronásledovaných národů. Takže vlastně už před dvaceti lety se perestrojkoví komunisté v Rusku zákonným způsobem vypořádali s násilným vyháněním národů z doby Stalinovy zvůle, zatímco u nás hovořit o vyhnání našich německých spoluobčanů je stále na okraji zájmu politické reprezentace a vlád, neřku-li tabuizováno! Vyhnání našich spoluobčanů z jejich domovů ze Sudet, s nimiž jsme žili ve společném státě více než osm set let, byl jasný benešovsko-stalinský akt zvůle, jenž tolik vyhovoval emotivnímu poválečnému klimatu v národě, o bolševicích ani nemluvě. Kdy u nás dojde k zákonnému vyrovnání se s vyhnanými sudetskými Němci, kdy opět budou moci říkat, že žijí doma, v České republice?

[Více... →]